SERVIS PRO ČLENY


Co s českou evropskou politikou? (27.2.2013)
Diskurz o EU v ČR přináší občanům zprimitizovanou ideologickou verzi demokratické debaty o stavu věcí. Ten nedává občanům prostor ke kvalifikovanému formování názorů a má silnou tendenci k populistickým zjednodušením. V době politické krize EU je to stav velmi riskantní a dlouhodobě nebezpečný. Věcná a racionální debata nebyla nikdy více potřebná, uvádí ve svém policy paperu Výzkumné centrum Asociace pro mezinárodní otázky.
Při transformaci sociálních služeb hrozí vznik dalších ústavů (25.2.2013)
Transformaci sociálních služeb pro zdravotně postižené může provázet řada rizik. Aby se jim zřizovatelé i zadavatelé sociálních služeb vyvarovali, je nutné, aby se řídili známými zkušenostmi a proces deinstuticionalizace neustále sledovali a vyhodnocovali.
Rada Evropy kritizuje počet postižených v českých ústavech (22.2.2013)
Komisař pro lidská práva Rady Evropy Nils Muižnieks ve včera (21. února) zveřejněné zprávě o dodržování lidských práv kritizoval Českou republiku za to, že v jejích ústavech stále žije vysoký počet zdravotně postižených. Nelíbilo se mu ani postavení Romů v české společnosti nebo počet lidí zbavených svéprávnosti.
ČR podepsala historickou dohodu o vzniku patentu EU (20.2.2013)
Česká republika se na včerejším (19. února) zasedání Rady pro konkurenceschopnost připojila k více jak dvěma desítkám zemí EU, které podepsaly patentový balíček. Podpis představuje završení téměř čtyřicetiletého jednání o vzniku jednotné patentové ochrany v EU. Počítá se s tím, že se první patenty s jednotným účinkem mohou objevit již v roce 2014.
České velké podniky se obávají odstřižení od státní podpory (19.2.2013)
České firmy se ohradily vůči návrhům z dílny Evropské komise, které v příštím programovém období 2014-2020 počítají s výrazným omezením podpory pro velké podniky. Obávají se ztráty konkurenceschopnosti a snížení atraktivity EU a České republiky pro zahraničí investory.
Vláda je proti směrnici usilující o větší zastoupení žen ve firmách, je ČR výjimkou? (15.2.2013)
Na adresu návrhu směrnice, která by měla zaručit vyrovnanější zastoupení obou pohlaví v dozorčích orgánech velkých firem, zatím v České republice příliš kladných hlasů nezaznívá. Postavila se proti němu jak Vláda České republiky, tak i poslanecký Výbor pro evropské záležitosti. Proč je český postoj diametrálně odlišný například od přístupu skandinávských zemí? A měla by se EU či čeští zákonodárci podobnou problematikou vůbec zabývat?
Technické vzdělávání musí být atraktivnější, absolventi všestrannější, shodují se odborníci (14.2.2013)
Stesky nad kvalitou českého technického vzdělávání lze slyšet z mnoha stran již dlouhou dobu. Jak zvýšit atraktivitu odborných škol a zajistit, aby znalosti žáků i studentů odpovídaly reálným potřebám oborů? Klíč k řešení vidí odborníci ve spolupráci škol a podniků. Ta prý ale nesmí ohrožovat nezávislost vzdělávacích institucí.
Daniel Braun: Summit EU byl pro ČR poměrně úspěšný (13.2.2013)
Podle 1. náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna skončil evropský summit, na němž lídři schválili podobu víceleté finanční perspektivy pro příštích sedm let (2014-2020) pro Českou republiku úspěchem. Českým vyjednavačům se podařilo získat národní obálku na kohezní politiku ve výši 20,5 miliard eur a prosadit změkčení některých původních návrhů Evropské komise.
Návrh rozpočtu EU: Uspěl český premiér ve vyjednávání? (11.2.2013)
Návrh víceletého finančního rámce EU na roky 2014 – 2020, který byl v pátek (8. února) schválen Evropskou radou, počítá s výdaji ve výši 960 miliard eur. Historicky poprvé by tak rozpočet EU měl být nižší (o 3,5 %) ve srovnání s předchozím obdobím. Snížena bude i výše české národní alokace, přestože oproti poslednímu návrhu byly ČR na summitu přislíbeny peníze navíc. Návrh je však teprve v polovině schvalovacího procesu, poprvé se bude vyjadřovat ještě Evropský parlament.
Finanční ústava ČR prošla prvním čtením poslanců, co to znamená? (11.2.2013)
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky minulý týden (6. února) podpořila návrh zákona na vytvoření tzv. finanční ústavy. Jedná se o zákon o rozpočtové odpovědnosti, na jehož základě bude možné zatáhnout za pomyslnou záchrannou brzdu ve vládních výdajích v případě, že se dluh České republiky dostane nad 40 % HDP. Počítá se také se zřízením Národní rozpočtové rady, která bude dohlížet na dluhovou politiku vlády.
Návrh rozpočtu EU pro období 2014 – 2020 už je na stole (8.2.2013)
Nový návrh rozpočtu, který předseda Evropské rady Herman Van Rompuy předložil dnes ráno na summitu EU, doznal oproti předchozím pokusům dalšího snížení a pro období 2014-2020 počítá s 960 miliardami eur. Setkání lídrů EU začalo včera v noci s několikahodinovým zpožděním. Nyní se nový návrh projednává, jeho výše je však již údajně kompromisním výsledkem zákulisních jednání.
Státy se na rozpočtu dohodly, ČR získá přes 20 miliard eur (8.2.2013)
V odpoledních hodinách předseda Evropské rady Herman Van Rompuy předložil evropským lídrům nově revidovaný návrh rozpočtu EU pro období 2014-2020. Ten byl následně na summitu EU schválen. Premiér Petr Nečas v něm pro Česko vyjednal větší obnos z kohezní politiky, než bylo původně plánováno. Ústupky byly učiněny i Rakousku, Nizozemsku a Švédsku. Na výši rozpočtu se státy dohodly již ráno, bude 960 miliard eur.
Jednání o víceletém rozpočtu EU mohou zkomplikovat i europoslanci (7.2.2013)
V Bruselu dnes (7. února) začíná summit EU, na kterém se zástupci členských států budou chtít dohodnout o podobě příštího víceletého finančního rámce. Názory jednotlivých států se prozatím liší, ačkoliv podle některých se rýsuje možný kompromis. I když se ale členské země dohodnou, není jisté, zda návrh rozpočtu podpoří také Evropský parlament.
Atraktivitě podnikatelského prostředí v ČR by pomohla zdravá státní správa (4.2.2013)
Česká republika si na nezájem zahraničních investorů nemůže v žádném případě stěžovat. Na druhou stranu podle nejrůznějších průzkumů atraktivitě jejího podnikatelského prostředí ubírá nedostatečný boj s korupcí či nezvykle časově náročná řízení při zakládání firem. Přitom některé evropské země dokážou byrokratické překážky omezit na minimum.
TOP 09 žádá připojení k fiskální dohodě EU, proč právě teď? (30.1.2013)
Strana TOP 09 včera (29. ledna) přišla s požadavkem, aby bylo připojení ČR k fiskálnímu paktu zařazeno do nové koaliční smlouvy s ODS a LIDEM. Vláda by se měla zavázat, že se k fiskální dohodě připojí ještě v roce 2013. Premiér Nečas však tuto otázku v současnosti nepovažuje za podstatnou. Média spekulují, proč TOP 09 vznáší požadavek právě nyní, po skončení prezidentské volby.
Německo nejlépe bojuje s nezaměstnaností mladých, ta se snižuje i v ČR (30.1.2013)
Německo, Dánsko a Holandsko si vedou nejlépe ze zemí EU při řešení toho, co německá kancléřka Angela Merkelová považuje za největší břemeno Evropy, tedy nezaměstnanosti mladých lidí. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera (29. ledna) zveřejnil britský think-tank. Podle ní je Česká republika v boji s nezaměstnaností mezi mladými také poměrně úspěšná.
Poskytovatelé vnímají transformaci sociálních služeb pozitivně, obávají se ale vyšších nákladů (22.1.2013)
Poskytovatelé i zřizovatelé sociálních služeb nahlížejí na transformaci sociálních služeb pro zdravotně postižené spoluobčany v režii Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) vesměs pozitivně. Obavy ale mají z vyšší finanční náročnosti procesu, který podle nich zatíží klienty, zařízení i poskytovatele.
„Jde o Evropu, jde o Vás“, občané EU by měli lépe poznat svá práva (18.1.2013)
Minulý týden byl oficiálně zahájen Evropský rok občanů. V rámci něj se v České republice uskuteční řada akcí věnovaným právům, která vyplývají z občanství EU. „Evropské roky“ zaměřené na různá témata jsou Evropskou komisí pravidelně vyhlašovány již od roku 1983. Jejich cílem je podnítit širokou diskuzi o aktuálních otázkách a zvýšit pozornost, jež je jim věnována. Kritici však o smyslu těchto aktivit pochybují.
Peníze z EU na úspory energie prý ČR nevyužívala rozumně (15.1.2013)
Při renovacích veřejných budov z evropských peněz se na skutečnou energetickou efektivitu příliš nehledělo, tvrdí zpráva Evropského účetního dvora. Auditoři posuzovali, jak se ve třech členských zemích využívaly peníze z kohezní politiky na zvyšování energetické účinnosti budov. Mezi posuzovanými byla i ČR.
Transformace sociálních služeb může být komplikovaná, ale stojí za to, říkají poskytovatelé (14.1.2013)
Transformace sociálních služeb je procesem na několik let, který může navíc brzdit řada komplikací. I přesto se ale rozhodnutí přestěhovat osoby se zdravotním postižením do vlastního domu či bytu vyplatí, shodují se poskytovatelé sociálních služeb. Mohou k tomu navíc čerpat ze zkušeností ostatních a využívat poradenských služeb třetích stran.
Proč Češi stále nejsou ochotni stěhovat se za prací do EU? (9.1.2013)
Rok 2013 byl Evropskou komisí vyhlášen Evropským rokem občanů. Cílem Unie je nejen občany informovat o jejich právech, ale i bojovat s překážkami, které stále brání ve volném pohybu. Například zvýšení mobility pracovní síly by přitom podle odborníků mělo pozitivní vliv i na zvyšování konkurenceschopnosti Evropy.
Nezaměstnanost v EU opět láme rekordy, značný rozdíl je mezi severem a jihem (9.1.2013)
Kvůli pěti rokům krize a návratu recese v roce 2012 dosahuje nezaměstnanost rekordně vysokých čísel. Podle nejnovější zprávy Komise v této oblasti navíc panují výrazné rozdíly mezi severem a jihem. V České republice se počet nezaměstnaných nezměnil, nachází se zhruba 3,5 % pod průměrem EU.
České národní zájmy v EU je potřeba sjednotit, tvrdí podnikatelé (8.1.2013)
Česká republika by měla lépe hájit své zájmy v EU a v důležitých tématech vystupovat jednotně. Myslí si to zástupci českých podnikatelů a zaměstnavatelů, kteří včera (7. ledna) jednali s europoslanci.
Slouží gold-plating k prosazování požadavků zájmových skupin? (7.1.2013)
Gold-plating, čili nežádoucí rozšiřování obsahu směrnic při jejich implementaci do národního práva, je trnem v oku především firmám, pro které znamená nové administrativní překážky. Může za tento fenomén snaha českých zákonodárců „svézt s evropskou legislativou“ i nepopulární kroky, pokus prosadit požadavky zájmových skupin, či se jedná pouze o praxi, kdy aplikace normy musí zohledňovat specifické národní podmínky?
Mentálně postižení dostali šanci na práci díky fondům EU i společensky odpovědným firmám (4.1.2013)
Lidé s mentálním postižením zpravidla přivítají, mohou-li se zařadit do běžného pracovního života, což v Česku zatím zdaleka není pravidlem. I díky službám podporovaného zaměstnávání a firmám, které oceňují vlastnosti handicapovaných zaměstnanců, jako jsou loajalita či motivace, tuto možnost ale mají.
Británie debatuje o členství v EU, čeká se na projev Camerona (3.1.2013)
Unie evropských federalistů navrhuje, aby se Velká Británie stala přidruženým členem Evropské unie. Někteří britští konzervativci by to uvítali, celá řada z nich ale odmítá postavení „druhořadého člena“. Část Britů před změnami ve vztahu k EU varuje.
V EU začal platit fiskální pakt, zatím se týká 15 zemí (2.1.2013)
Na Nový rok vešla v platnost smlouva o fiskální odpovědnosti. Její ratifikace zatím proběhla v 15 zemích Evropské unie, dalších deset plánuje smlouvu přijmout v dohledné době. Velká Británie společně s Českou republikou se k tomuto dokumentu připojit nechtějí, kabinet Petra Nečase ho plánuje nahradit zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Odbory a NGOs: Energetika není jen byznysem velkých firem (28.12.2012)
Odborové svazy a environmentální organizace mohou díky vzájemné spolupráci ovlivňovat rozhodování vlády v otázkách energetiky, klimatu a zeleného růstu, shodují se jejich zástupci. Zaměřit se prý přitom mohou například na lepší využívání evropských financí nebo na efektivnější komunikaci na všech úrovních.
Čas pro společnou měnu zatím v České republice nenastal (27.12.2012)
Ani v příštím roce by Česká republika neměla usilovat o zapojení do kurzového mechanismu ERM II a následné přijetí eura. Vyplývá to z dokumentů České národní banky a ministerstva financí, které přijala vláda. Vedle dosavadních „klasických“ kritérií se prý ČR musí připravit také na nové výzvy, které s eurem přicházejí.
Podle poloviny Čechů neměla Nobelovu cenu míru získat EU (21.12.2012)
Polovina české populace v dospělém věku nesouhlasí s udělením Nobelovy ceny míru Evropské unii. Skoro třetina z nich si myslí, že si EU cenu nezaslouží. Jen necelá třetina populace naopak s udělením souhlasí. Ocenění nebylo příliš vřele přijato ani nejvyššími představiteli ČR, podle většiny Čechů se však přesto měli zúčastnit ceremoniálu předávání ceny.


© OS ZPTNS 2011