Uzavírání smluv a Nový občanský zákoník

Před přijetím Nového občanského zákoníku byla problematika smluv upravena Občanským zákoníkem a Obchodním zákoníkem. Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) právní úpravu týkající se smluv sjednotil.

Smlouvu můžeme označit také jako kontrakt, dohodu, konvenci. Smlouvy neboli závazky jsou jedním ze základních pilířů soukromého práva, obzvláště práva civilního, tzv. občanského.

Smlouva je dvoustranné či vícestranné právní jednání. Spočívá ve vzájemných a obsahově shodných projevech vůle smluvních stran směřujících ke vzniku, změně či zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují.

NOZ poskytuje daleko větší míru smluvní volnosti jednotlivým stranám. Staví na staré římské právní zásadě „pacta sund servanda“, tedy na zásadě, že smlouvy mají být dodržovány.

V dalším textu vám představím některé z nových ustanovení a pojmů, které NOZ obsahuje ve vztahu ke smlouvám. Některé smlouvy doznaly ve svém obsahu s přijetím NOZ změny, které také uvedu. Zřejmě se do tohoto článku vše nevejde, tudíž v dalších číslech našeho časopisu se můžete těšit na další povídání o smlouvách a jak na ně.

NOZ vcelku nově a komplexně upravuje předsmluvní odpovědnost. Pod tímto pojmem se skrývá odpovědnost smluvních stran při uzavírání smluv.

  • Jednání naoko – každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře. Pokud však jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít, bude takové jednání v rozporu se zákonem. Současně je upravena povinnost poskytnout druhé straně všechny skutkové a právní okolnosti, ze kterých druhá strana může usuzovat na zřejmý zájem uzavřít smlouvu. Tímto je chráněna dobrá víra druhé strany, že úmysl uzavřít smlouvu je skutečně vážný.
  • Neuzavření smlouvy na poslední chvíli – dospějí-li strany při jednání tak daleko, že uzavření smlouvy se jeví jako velice pravděpodobné a druhá strana zmaří uzavření smlouvy, jedná tato strana nepoctivě. V takovém případě je zde dána odpovědnost za vzniklou škodu.
  • Nesplnění informační povinnosti – při jednání o smlouvě si strany sdělí všechny informace potřebné k uzavření smlouvy. Pokud smluvní strana informace neposkytne nebo zamlčí, je zde dána odpovědnost za újmu, která vznikne. (Např. při koupi pozemku neuvedu, že okolo pozemku bude postavena dálnice.)
  • Zneužití nebo prozrazení důvěrných informací – získá-li strana při jednání o smlouvě o druhé straně důvěrný údaj nebo sdělení, dbá, aby nebyly zneužity a nedošlo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu. Poruší-li tuto povinnost a obohatí-li se tím, vydá druhé straně to, oč se obohatila.

Tato ustanovení v NOZ mají podle mého názoru zejména prevenční charakter, bude otázkou času, jakým způsobem se těchto ustanovení budou dovolávat smluvní strany, pokud budou porušena.

Dalo by se říci, že postup při uzavření smlouvy v NOZ se až tak neodchyluje od původní právní úpravy. Tvůrci však do nového zákona vložili několik podstatných změn, se kterými vás seznámím.

  • Nabídka na uzavření smlouvy nemusí být adresná, nemusí tedy směřovat vůči konkrétní osobě.

Určitě jste zaznamenali např. v e-mailových zprávách texty typu: Pro případ, že tato zpráva obsahuje návrh smlouvy, vylučuji/jeme možnost přijetí návrhu smlouvy s jakýmikoli změnami, dodatky či odchylkami. Navržení změn, dodatků či odchylek z Vaší strany považuji/jeme toliko za podnět k dalšímu jednání o obsahu smlouvy. Až do okamžiku podpisu/uzavření smlouvy nejsem/nejsme jakoukoli naší nabídkou vázáni. Výsledky jednání předcházejících uzavření smlouvy považuji/jeme za nezávazné. Nenesu/seme žádnou odpovědnost za případné ukončení nebo přerušení jednání o smlouvě, a to bez ohledu na jeho důvod.

Právě takovýto text ochrání příjemce návrhu smlouvy před nežádoucími dopady.

  • Bude-li nabídka učiněna v písemné formě vůči přítomné osobě, bude nutné tuto nabídku akceptovat bezodkladně, tedy stejně jako v případě ústní nabídky.
  • Za nejdůležitější změnu, na kterou si musíme dát pozor při uzavírání smluv, považuji přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou, která je nepodstatná. Takováto nabídka nebude považována za novou nabídku, resp. protinávrh, o kterém se má vést jednání. Nabídka s dodatkem nebo odchylkou bude považována za samotnou akceptaci nabídky, ledaže by akceptace byla bezodkladně odmítnuta. Hned vysvětlím na příkladu – posílám nabídku smlouvy, ve které uvedu, že „platba za služby bude v hotovosti“. Smluvní strana mi nabídku vrátí, ale uvede v ní, že “platba bude provedena převodem z účtu“. Pokud bezodkladně tuto úpravu smlouvy neodmítnu, tak se má za to, že byla z mé strany akceptována. Popisuji zde vcelku jednoduchý příklad, ale realita může být složitější a drsnější a je nutné být při uzavírání smlouvy obezřetný. Při zaslání nabídky na uzavření smlouvy mohu dopředu vyloučit jakékoli změny a odchylky od nabídky. Z uvedeného plyne, že ten, kdo jedná, musí být aktivní a bdělý.
  • Zcela nově NOZ zavádí pravidlo, ve kterém je předpokládána domněnka, že v případě vícero možných výkladů u bezúplatné smlouvy bude jako správný výklad považován ten, který zavazuje dlužníka méně než více. Osvětlím toto pravidlo na příkladu. Půjčím si automobil (zadarmo) na dojíždění do zaměstnání do místa A. V případě změny pracoviště z místa A na místo B se bude mít za to, že automobil byl vypůjčen pouze na cesty do místa A, popř. místa, kam bude přeprava kratší. Pokud by tedy místo B bylo blíže než místo A, v takovém případě bych měl právo využít automobil na cesty do místa B namísto do místa A.
  • Uzavírání smluv mezi stranami v běžném obchodním styku s větším počtem osob a dlouhodobým stejným opětujícím se plněním stejného druhu. Vyplývá-li to z povahy závazku již při uzavírání smlouvy, je možné v rámci obchodních podmínek ujednat jejich pozdější změnu v přiměřeném rozsahu. Při této možnosti (změny obchodních podmínek) je však nutné předem ujednat, jakým způsobem bude změna ohlášena druhé straně. Druhá strana musí mít možnost změnu odmítnout a musí mít možnost smlouvu vypovědět s dostatečně dlouhou výpovědní dobou k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele. Může se jednat např. o smlouvy o odběru vody.
  • Změna okolností uzavřené smlouvy. Změna okolností může nastat, pokud bude založen hrubý nepoměr v právech a povinnostech mezi smluvními stranami. Tzn., že jedné ze stran se neúměrně zvýší náklady plnění nebo naopak se neúměrně sníží hodnota předmětu plnění. Dotčená strana má právo se domáhat obnovení jednání o smlouvě. Musí být prokázáno, že změna okolností nastala až po uzavření smlouvy, nebylo možné ji předpokládat ani ovlivnit. Takovéhoto případu bude však možné se vyvarovat doložkou o převzetí nebezpečí změny okolností.
  • Zavádí se zvláštní způsob uzavření smlouvy, kdy některé druhy jsou přejaty z obchodního zákoníku.
    • Dražba jako soukromoprávní institut. Smlouva je uzavřena příklepem. Definice příklepu je následující. Příklep je právní skutečnost, na základě které přechází vlastnictví z jedné osoby na osobu druhou. Spočívá v klepnutí kladívkem. Využívá se jak při dražbách dobrovolných, tak i při nucených (exekuce).
    • Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku. Vyhlašovatel vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku a učiní výzvu k podávání nabídek. V písemné formě vyhlašovatel musí vymezit předmět plnění, základní zásady smlouvy a lhůtu, do které je nutné nabídky předložit. Podmínky musejí být zveřejněny. Při splnění podmínek vyhlašovatel vybere nejvhodnější nabídku. Vyhlašovatel může odmítnout všechny předložené nabídky, toto si však musí vyhradit v podmínkách.
    • Veřejná nabídka je projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy. Smlouva je uzavřena s tím, kdo včas a v souladu s nabídkou navrhovateli oznámí, že veřejnou nabídku přijímá.

V dalším textu naleznete změny, které se týkají smluv, jejichž názvy znáte, ale jejichž právní úprava se změnila. Důležité změny jsou popsány níže.

 

Smlouva o smlouvě budoucí

V minulosti byl rozdíl, zdali smlouva o smlouvě budoucí byla uzavírána podle Obchodního zákoníku nebo Občanského zákoníku. Obě právní úpravy byly odlišné. NOZ úpravu sjednotil a pro tuto úpravu byl pro něj výchozí původní text Obchodního zákoníku.

Co tedy smlouva o smlouvě budoucí musí obsahovat? Obsah smlouvy musí být stanoven alespoň obecným způsobem. Touto smlouvou se jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě smlouvu budoucí. Oprávněná strana musí do sjednané lhůty nejprve zavázanou stranu vyzvat k uzavření vlastní smlouvy. Poté následuje povinnost strany zavázané (bez zbytečného odkladu) uzavřít vlastní smlouvu. Pokud oprávněná strana v dané lhůtě zavázanou stranu nevyzve, zaniká zavázané straně povinnost vlastní smlouvu uzavřít. Jedná se o povinnou výzvu. Každá smlouva budoucí tedy musí obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy. Není-li zavázaná strana vyzvána, závazek této strany uzavřít smlouvu vlastní zaniká. Tímto je tedy posílena zásada, že právo slouží bdělým. Oprávněný z budoucí smlouvy musí učinit včasnou výzvu, aby zachoval své nároky ze smlouvy budoucí.

Dále dochází ke sjednocení nároků náležejících oprávněnému v případě, kdy zavázaná strana neuzavře nebo se bude bránit uzavření vlastní smlouvy. Pokud zavázaná strana nesplní svou povinnost vlastní smlouvu uzavřít, může oprávněná strana požadovat určení obsahu soudem, případně osobou v budoucí smlouvě určené. Osoba určená v budoucí smlouvě, tak to je novinka. Oprávněná strana se současně může domáhat náhrady škody, která jí v důsledku nesplnění závazku uzavřít vlastní smlouvu vznikla.

K zániku závazku povinné strany může dojít také v případě, že se změnily okolnosti, ze kterých strany při vzniku závazku ze smlouvy budoucí vycházely. Tedy nastanou okolnosti, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.

Lhůta pro právo požadovat, aby soud určil obsah vlastní smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být vlastní smlouva uzavřena. Zákon říká, že zavázaná strana má povinnost uzavřít vlastní smlouvu bez zbytečného odkladu po vyzvání oprávněnou stranou. Bude tedy vhodné, aby smlouva budoucí obsahovala ujednání lhůty pro odeslání výzvy oprávněnou stranou a byla sjednána lhůta pro uzavření vlastní smlouvy.

Další podstatnou změnou při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí je opuštění obligatorní (povinné) písemné formy. Tzn., že bude výlučně na vůli smluvních stran, zdali smlouvu o smlouvě budoucí uzavřou písemně nebo ústně. Důrazně doporučuji takovouto smlouvu uzavírat vždy v písemné formě.

 

Adhezní neboli formulářová smlouva

Jedná se o smlouvu, v níž smluvní podmínky stanoví jedna smluvní strana. Druhá smluvní strana má pouze možnost je přijmout nebo nepřijmout. Adhezní smlouvy využívají předem připravené formuláře. Smluvní strana, která nemá možnost podobu smluvních podmínek ovlivnit, se ocitá ve slabším postavení. V praxi se používají tyto smlouva zejména vůči spotřebitelům, např. při uzavírání smluv o dodávce energií, o sjednání úvěrů nebo pojištění apod.

Pro tyto smlouvy platí následující pravidla, od nichž se nelze smluvně odchýlit (to neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli).

  • Doložka uvedená ve smlouvě, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná pouze tehdy, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena. Popřípadě je nutné prokázat, že význam doložky musela slabší strana znát.
  • Obsahuje-li smlouva doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná pouze tehdy, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.
  • Obsahuje-li smlouva doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná.

 

Smlouvy uzavírané se spotřebitelem

NOZ nabízí definici spotřebitele a ta zní: Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Zdůrazňuji, že spotřebitelem je člověk jako osoba fyzická a nikoliv osoba právnická.

NOZ upustilo od termínu spotřebitelská smlouva a nově používá spojení smlouva uzavíraná se spotřebitelem. Jedná se o smlouvu, kterou se spotřebitelem uzavírá podnikatel.

Uzavírání smluv distančním způsobem a závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory

Zvláštní ochranu požívá spotřebitel v případě, že uzavírá smlouvu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory. Společnými prostředky ochrany spotřebitele pro obě uvedené kategorie smluv je zvýšená informační povinnost a nezaměnitelnost předsmluvních informací. Sjednoceny jsou také podmínky pro odstoupení od smlouvy, kdy lhůta pro odstoupení i nadále činí 14 dnů. Nově však tato lhůta pro odstoupení od smlouvy je lhůtou procesněprávní. To znamená, že lhůta je zachována, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení o odstoupení od smlouvy. Ve starém občanském zákoníku muselo být oznámení o odstoupení od smlouvy podnikateli v 14 denní lhůtě nejen odesláno, ale i doručeno.

Smlouvy uzavírané distančním způsobem jsou smlouvy, které jsou uzavřeny za použití prostředků komunikace na dálku. Můžu tedy smlouvu uzavřít prostřednictvím reklamy v tisku s objednávkovým katalogem, prostřednictvím telefonu, televize či veřejné komunikační sítě. NOZ pro uzavření takových smluv stanoví příslušná ochranná ustanovení. Zejména se jedná o informační povinnost, minimální obsah údajů a postup předcházející uzavření smlouvy.

NOZ definuje, jaké smlouvy lze považovat za smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. Jedná se o smlouvy uzavírané za fyzické přítomnosti spotřebitele a obchodníka, ale na místě, které nelze považovat za obvyklé obchodní prostory daného podnikatele. Může jít o smlouvy uzavřené během zájezdu organizovaného podnikatelem, v obydlí spotřebitele, na veřejném místě apod. Do této kategorie smluv jsou nově zařazeny také smlouvy, k jejichž uzavření dojde bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo obchodní prostory. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanci podnikatele mimo obchodní prostory prezentují kolemjdoucím výrobky nebo služby a následně se spotřebitelem uzavírají smlouvu v prostorách, kde podnikatel provozuje svoji činnost. V minulosti nebylo možné od takové smlouvy odstoupit ve 14-tidenní lhůtě.

Závěrem mého povídání o smlouvách ještě zmíním dva nové pojmy upravené NOZ.

 

Lichva

NOZ zvlášť upravuje institut tzv. lichvy. Je to reakce na stav, kdy někdo při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany. O lichvu se jedná, pokud při uzavření smlouvy dám sobě nebo jinému slíbím nebo poskytnu plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. Taková smlouva je ze zákona neplatná. Neplatnosti se však postižená strana musí včas dovolat. Této neplatnosti se nemůže dovolat podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání.

 

Neúměrné zkrácení

Jedná se o nový institut řešící situace, kdy se strany zaváží k vzájemnému plnění, přičemž plnění jedné ze stran je v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Až na zákonem stanovené výjimky může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Druhá strana může doplnit to, oč byla zkrácená strana zkrácena (a to se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy). Toto však neplatí v situaci, kdy se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá (zvýhodněná) strana nevěděla, ani vědět nemusela. Právo na zrušení smlouvy zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy. Tento institut nelze aplikovat v případech jako např. při obchodu s investičním nástrojem, v dražbě apod. Nemůže jej uplatnit ani podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání.

Na úplný závěr chci opět připomenout následující. Před podpisem čehokoliv si předložený text pečlivě přečtěte. Pokud něčemu nerozumíte, poraďte se. Nikdy listinu nepodepisujte se zpětným datem. Ke svému podpisu připojte aktuální datum. Vždy si nechte jedno vyhotovení podepsané listiny. Listina, která vám zůstává, musí být také podepsaná. Zkrátka buďte bdělí, neboť právo přeje bdělým.