V průběhu měsíce srpna 2012 obdržela legislativní rada Českomoravské konfederace odborových svazů k připomínkám vládní návrh s názvem „Analýza problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s návrhem věcného řešení“. Vládní návrh zásadně mění podmínky, za jakých by mělo probíhat odškodňování pracovní úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců. Pro správné pochopení vládního návrhu je nutné se podívat na současnou právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Nyní jsou nároky při vzniku pracovního úrazu a nemoci z povolání upraveny v zákoníku práce a současně vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatelé na základě této vyhlášky odvádí pojistné, a to dvěma vybraným pojišťovnám. Jedná se o Českou pojišťovnu, a.s. a pojišťovnu Kooperativa, a.s. Peníze, které do tohoto systému zaměstnavatelé odvedou, jsou následně spotřebovávány na výplatu odškodnění. Nároky zaměstnanců jsou nyní primárně hrazeny zaměstnavatelem. Z takto nastaveného systému je v současné době čerpáno cca 50 % vložených finančních prostředků, které jsou nutné na pokrytí odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání v daném roce. Je tedy možné říci, že systém je soběstačný a přebytkový, kdy je tento nespotřebovaný přebytek následně odváděn do státního rozpočtu.
V roce 2006 byl však také schválen zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, jehož cílem bylo samostatně upravit právě problematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání a jejich odškodňování. Zákon obsahuje definici obou pojmů a zároveň nastavuje nově proces odškodnění. Na základě tohoto zákona se Česká správa sociálního pojištění měla stát institucí, která by tuto agendu plně zajišťovala. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců měl být v původní verzi účinný od 1. 1. 2008, jeho účinnost byla následně dvěma novelizacemi posunuta na 1. 1. 2013.
Právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je možné rozdělit na hmotněprávní úpravu a procesní úpravu. Oba pojmy hned vysvětlím. Hmotně právní úprava stanovuje, jaká práva a povinnosti komu přísluší, tzn., že se dozvím definici pracovního úrazu, nemoci z povolání, výčet všech nároků zaměstnance, jaká je odpovědnost zaměstnavatele, možnosti, kdy se zaměstnavatel může své odpovědnosti zprostit. Procesní úprava je vlastně popis samotného postupu, jak bude odškodnění realizováno, tzn., stanoví výši odvodů zaměstnavatele, místo určení – kam se peníze odvádí, kdo je spravuje, jaká instituce odškodnění vyplácí atd.
Co je tedy dnes navrhováno?
Za prvé je navrhováno zrušit zákon č. 266/2006 Sb., který dosud nenabyl účinnosti. Právní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání ponechat v zákoníku práce, ale novelizovat ji. V zásadě však bude tato úprava v takové podobě, jak ji známe. Zásadní změnou by však prošel proces odškodňování.
Z předložené analýzy vyplývá, že je vládou preferován model soukromého pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Navrhovaný model, pro vysvětlení a pochopení jeho fungování, lze přirovnat k modelu pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Pojištění by bylo tzv. zprivatizováno a bylo by sjednáváno u soukromých pojišťoven. Jednotliví zaměstnavatelé by si mohli sjednat pojištění u jakékoli pojišťovny, která by na trhu nabízela tento produkt – pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Stanovisko legislativní rady ČMKOS k uvedenému záměru je negativní. Negativně je vnímána zejména nedostatečná role zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů, tzn., že se nepočítá se zapojením sociálních partnerů do fungování povinného smluvního pojištění. Zaměstnanec by sám jednal s pojišťovnou, což by bylo pro něj zjevně nevýhodné. Navržený model odporuje principům objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z pracovních úrazů a nemocí z povolání obsažených v zákoníku práce.
A jak si stojí projednávání návrhu na zrušení zákona č. 266/2006 Sb., jak zmiňuji výše? Návrh na zrušení tohoto zákona nestihla poslanecká sněmovna projednat na své listopadové schůzi, bude se projednávat až na schůzi prosincové, která začíná 4. 12. 2012. Čas na změnu zákona je tedy velmi krátký, neboť zákon musí být schválen také senátem a podepsán p. prezidentem. Zdá se, že schvalování uvedeného návrhu bude pěkný kvapík, a to je ještě nutné uvést, že proti návrhu na zrušení zákona stojí protinávrh poslankyně L. Lesenské (ČSSD), která navrhuje nerušit zákon č. 266/2006 Sb. a opět posunout jeho účinnost do roku 2015.