Od 1. 7. 2017 nabude účinnosti nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Těmito zákony je nahrazen zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Důvodem pro přijetí nové právní úpravy je skutečnost, že stávající právní úprava přestupků je velmi komplikovaná a nepřehledná. Stávající přestupkový zákon byl v minulosti více než osmdesátkrát novelizován. Správní delikty jsou v současnosti členěny na přestupky a jiné správní delikty. Podmínky pro správní delikty jsou definovány ve 250 zákonech, kdy se jedná o 2 200 skutkových podstat přestupků a 5 100 skutkových podstat jiných správních deliktů.
Nová právní úprava má být obecnou normou upravující definice přestupků a má stanovit pravidla pro jejich projednávání a vyřízení. Konkrétně má vymezovat přestupky, určit podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání. Současná právní úprava rozlišuje přestupek a jiný správní delikt. Jiný správní delikt je zákonem o přestupcích vymezen jako jiný protiprávní čin, který není zákonem označen za přestupek. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy – instituty, je především teoretický. Přestupku se dopouští fyzická osoba a jiného správního deliktu osoba právnická nebo fyzická osoba podnikající. Nový zákon o odpovědnosti za přestupky tuto dualitu ruší a zavádí jednotný pojem „přestupek“.
Nový zákon o odpovědnosti za přestupky komplexně upravuje základy a podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy sankcí a pravidla pro jejich ukládání včetně řízení o přestupku. Skutkové podstaty přestupků budou i nadále upraveny v sankčních ustanoveních zvláštních zákonů upravujících výkon státní správy na jednotlivých úsecích. Důvodem je, že skutkové podstaty přestupků jsou obvykle založeny na porušení povinností stanovených těmito zvláštními zákony. Vedle zvláštních zákonů jsou některé přestupky vyskytující se na různých úsecích veřejné správy upraveny zákonem o některých přestupcích. Tento zákon byl přijat společně se zákonem o odpovědnosti za přestupky.
Přestupkové řízení
Přestupkové řízení je druh správního řízení, ve kterém se projednávají přestupky. Účelem přestupkového řízení je (i) zjistit, zda se skutek skutečně stal, (ii) zda naplňuje tento skutek znaky přestupku, (iii) kdo tento skutek spáchal a za jakých okolností, (iv) jaký druh sankce a v jaké výši lze pachateli přestupku sankci uložit.
Kdo může přestupek oznámit
Přestupek mohou nahlásit tyto osoby. Může se jednat o osobu postiženou přestupkem, osobu poškozenou, nebo jejího zákonného zástupce. Přestupek dále může nahlásit orgán Policie ČR nebo Vojenské policie. Příslušný úřad má pak povinnost oznámení o přestupku projednat. K samotnému zahájení řízení však nemusí dojít vždy, neboť v určitých případech může správní orgán věc odložit. Jedná se například o situaci, kdy odpovědnost za přestupek již zanikla, nebo pokud se správnímu orgánu nepovede zjistit do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
Kdo přestupek projednává
Přestupek lze oznámit na obecním úřadě, popř. zvláštnímu orgánu obce, je-li zřízen. Jedná se o komisi pro projednávání přestupků. Případně je možné se obrátit na policii. Jednotlivé správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy. Není-li orgán, ke kterému bylo oznámení podáno příslušný k projednání přestupku, má povinnost věc předat příslušnému orgánu.
Kdo je účastníkem řízení
Účastníky řízení mohou být – (i) obviněný, (ii) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, (iii) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
Řízení o přestupku
Správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí – řízení z moci úřední nebo na základě oznámení.
Řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku nebo ústním vyhlášením takového oznámení. O ústním vyhlášení oznámení o zahájení řízení vydá správní orgán účastníkům řízení na požádání potvrzení. Společné řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení všem podezřelým z přestupku. Oznámení o zahájení řízení o přestupku obsahuje popis skutku, o kterém má být v řízení rozhodováno, a jeho předběžnou právní kvalifikaci.
Správní orgán může nařídit ústní jednání. Toto je změna oproti stávající právní úpravě, kdy je stanoveno, že správní orgán o projednání přestupku nařizuje ústní jednání.
Správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv. O právu žádat nařízení ústního jednání musí být obviněný poučen. Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, správní orgán nařídí ústní jednání i bez požádání obviněného. Ústní jednání lze nařídit také na požádání poškozeného. K ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného pouze za předpokladu (i) byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti, (ii) pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.
Pro zjištění úplného stavu věci koná správní orgán dokazování. Dokazování může správní orgán provést výslechem obviněného. Obviněný má právo nevypovídat. Správní orgán nesmí obviněného nutit k výpovědi nebo doznání. Správní orgán obviněného před výslechem poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech.
Účastníci řízení mají právo klást otázky sobě navzájem, svědkům a znalcům. Účastníkům řízení, svědkům a znalcům mají právo klást otázky (i) zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného, (ii) osoba přímo postižená spácháním přestupku, která dala souhlas se zahájením nebo pokračováním řízení, (iii) orgán sociálně-právní ochrany dětí. Dotazovaná osoba má právo odmítnout odpovědět Správní orgán tuto osobu poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech.
Rozhodnutí o přestupku
Rozhodnutí o přestupku obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení.
Ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se uvádí (i) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, (ii) právní kvalifikace skutku, (iii) vyslovení viny, (iv) forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, (v) druh a výměra správního trestu, popřípadě výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu, o upuštění od uložení správního trestu nebo o mimořádném snížení výměry pokuty, (vi) výrok o započtení doby, po kterou obviněný na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl činnost vykonávat, do doby zákazu činnosti, (vii)) výrok o uložení ochranného opatření, (viii) výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, (ix) výrok o náhradě nákladů řízení.
V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno shrnutí skutkového stavu, popis provedeného dokazování a správní orgán zde uveden c čem spatřuje naplnění skutkové podstaty přestupku.
Poučení obsahuje sdělení v jaké lhůtě je možné se proti vydanému rozhodnutí odvolat.
Lhůta pro vydání rozhodnutí
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Kdo je oprávněn podat odvolání
Proti rozhodnutí o přestupku, kterým byla vyslovena vina, se může odvolat obviněný, a to v plném rozsahu. Poškozený se může odvolat pouze proti výroku o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Také se může odvolat proti výroku o nákladech spojených s uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Zákonný zástupce, opatrovník mladistvého obviněného nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí se může odvolat ve prospěch mladistvého obviněného pouze proti výroku o vině, o správním trestu, o ochranném opatření a o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Vlastník věci se může odvolat pouze proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty.
Příkazní a blokové řízení
Stávající právní úprava platná do 30. 6. 2017 rozlišovala blokové a příkazní řízení. Blokové řízení – projednání přestupku a uložení pokuty, jestliže byl přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Není-li pochybnost o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty. Základní rozdíl mezi blokovým a příkazním řízením je ten, že v příkazním řízení není nutný souhlas obviněného s projednáním věci tímto způsobem a ani jeho doznání viny. Zákon o odpovědnosti za přestupky blokové a příkazní řízení nerozlišuje, ale stanovuje, že na blokové řízení upravené v dosavadních zákonech se hledí jako na příkazní, při němž je příkaz vydáván na místě.
Promlčecí doba
Dne 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela přestupkového zákona, kdy se lhůta pro vyřízení přestupku, resp. doba promlčení přestupku se prodloužila na dobu dvou let, stručně řečeno. S novou právní úpravou opět dochází ke změně a promlčecí doba bude záviset na závažnosti přestupku, přičemž budou délky dvě – 1 rok a 3 roky. Tři léta budou tehdy, pokud jde o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
Sankce za přestupek
Za přestupek lze uložit následující správní tresty (i) napomenutí, (ii) pokuty, (iii) zákaz činnosti, (iv) propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, (v) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty. Napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.
Napomenutí – při ukládání napomenutí správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání.
Pokuta – pokutu lze uložit ve výši stanovené zákonem. Není-li výše pokuty zákonem stanovena, pokutu lze uložit ve výši nepřesahující částku 1 000 Kč. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci. Správní orgán může stanovit jinou lhůta.
Zákaz činnosti – zakázat lze činnost, ke které je třeba veřejnoprávního oprávnění nebo kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru, došlo-li k přestupku při výkonu této činnosti nebo v přímé souvislosti s ní. Zákaz činnosti lze uložit jen tehdy, je-li to stanoveno zákonem, a nejvýše na dobu tam stanovenou. Není-li doba zákazu činnosti stanovena, lze zákaz činnosti uložit nejdéle na 3 roky. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl tuto činnost vykonávat. Po uplynutí poloviny doby, na niž byl uložen zákaz činnosti, může správní orgán, od výkonu zbytku tohoto správního trestu upustit. Podmínkou však je, že pachatel prokáže způsobem svého života nebo provedením účinných opatření, že jeho další výkon není potřebný.
Propadnutí věci – lze uložit, jde-li o věc (i) která byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, (ii) kterou pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj, (iii) kterou pachatel, byť i jen zčásti, nabyl za věc získanou přestupkem. Propadnutí věci lze uložit pouze tehdy, jde-li o věc náležející pachateli. Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
Propadnutí náhradní hodnoty – jestliže pachatel věc, která by mohla být prohlášena za propadlou, před uložením propadnutí věci zničí, poškodí, zcizí, zatají, učiní neupotřebitelnou nebo zužitkuje, nebo jestliže jinak propadnutí takové věci zmaří, může mu být uloženo propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Vlastníkem propadlé náhradní hodnoty se stává stát.
Zveřejnění rozhodnutí o přestupku – lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě. Při ukládání tohoto správního trestu dbá správní orgán na to, aby zásah do soukromí pachatele byl přiměřený povaze a závažnosti přestupku. Rozhodnutí o přestupku lze zveřejnit až po nabytí právní moci. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o přestupku. Výroková část rozhodnutí, kterým se ukládá tento správní trest, obsahuje lhůtu, během níž se rozhodnutí zveřejní. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce a delší než 6 měsíců a počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Zveřejnění rozhodnutí o přestupku se provádí zveřejněním ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu. Zveřejnění rozhodnutí o přestupku vyvěšením na úřední desce správního orgánu provede na vlastní náklady správní orgán, který rozhodnutí vydal v prvním stupni. Zveřejnění trvá nejméně po dobu 15 dnů a nejdéle po dobu 2 měsíců. Zveřejnění rozhodnutí o přestupku ve veřejném sdělovacím prostředku, který určí správní orgán, zajistí správní orgán na náklady pachatele. Obsahem zveřejněného rozhodnutí o přestupku nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele.
Co říci na závěr
Nová právní úprava opustila pojem sankce a nahradila je pojmem správní tresty. Viz výše jejich výčet. Snaha o zachování správního trestu – zákaz pobytu, vzhledem k nedostatku podporujících hlasů nebyla úspěšná. Novým správním trest je zveřejnění rozhodnutí o přestupku, který lze uložit právnické nebo podnikající fyzické osobě. Nově se zavádí přitěžující a polehčující okolnosti, ke kterým se přihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. Výčet skutkových podstat přestupků, které nejsou obsaženy ve speciální právní úpravě, jsou popsány v souvisejícím zákoně č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. O jejich specifikaci a dalších souvisejících skutečnostech se dočtete v dalším čísla našeho časopisu.
