V případě smluvních typů upravujících přenechání věci k užívání jinému platí, že je nutno věnovat pozornost obsahu smlouvy. Zejména tomu, zda zamýšlená smlouva obsahově koresponduje s jejím označením. Kvalifikaci smluvního typu nelze provést pouze na základě pouhého porovnání obsahu smlouvy s formálními znaky určitého smluvního typu uvedenými v zákoně. Je nezbytné zkoumat vůli účastníků posuzované smlouvy
Výprosa
Výprosa je v občanském zákoníku regulována v ust.§ 2189 – 2192. Jedná se o bezúplatné přenechání věci půjčitelem do užívání výprosníkovi bez sjednání doby a účelu užívání. S ohledem na to, že v případě výprosy nebyla sjednána doba užívání, může být požadováno vrácení věci kdykoliv. Výprosník nemůže věc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, ledaže s tím půjčitel souhlasí.
Vznikne-li na věci škoda, má výprosník povinnost ji nahradit. Prokáže-li však, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze, škodu nehradí. Stejně tak musí nahradit škodu, pokud dovolí užívání věci třetí osobě bez souhlasu půjčiteli, ledaže by ke škodě došlo i jinak. V případě ztráty věci má výprosník povinnost dát za ni půjčiteli náhradu. Pokud později dojde k nalezení ztracené věci, nezískává výprosník právo si věc proti vůli půjčitele ponechat, nýbrž má povinnost věc půjčiteli proti vrácení náhrady vrátit.
Zásadním rozdílem, který odděluje výprosu od výpůjčky, je skutečnost, že při výprose není dohodnuta doba užívání osobou, jíž byla věc do užívání přenechána.
Výpůjčka
Výpůjčky je v novém občanském zákoníku obsažena v ust. §2193 – 2200. Podstatou výpůjčky je bezúplatné přenechání věci jinému do dočasného užívání. Půjčitel nemůže požadovat vrácení zapůjčené věci před uplynutím sjednané dobu. Z uzavřené smlouvy musí vyplývat vedle bezplatnosti, dočasnost užívání věc. Sjednání doby trvání výpůjčky je tak podstatnou náležitostí smlouvy o výpůjčce. Dobu trvání lze sjednat uvedením určitého časového období (např. měsíců), uvedením konkrétního dne, k němuž právní vztah z výpůjčky zanikne nebo je možné dobu trvání výpůjčky vázat na určitou objektivně zjistitelnou skutečnost. Tato skutečnost nemusí být určitelná konkrétním datem, avšak lze z ní bez pochyb zjistit, kdy výpůjčka skončí.
Půjčitel má povinnost přenechat věc ve stavu způsobilém k užívání. V případě, že půjčitel zatají vypůjčiteli vady na věci v důsledku, kterých později vznikne škoda, je půjčitel povinen ji vypůjčiteli nahradit. Půjčitel je povinen poučit vypůjčitele, jak věc užívat. Při nesplnění této povinnosti půjčitel vypůjčiteli škodu z toho vzniklou.
Uzavřením smlouvy vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem. Není-li ujednán způsob užívání, je věc užívána způsobem přiměřeným povaze věci.
V případě absence ujednání o době výpůjčky a při sjednání účelu výpůjčky, vypůjčitel začíná věc užívat bez zbytečného odkladu a po splnění účelu věc bez zbytečného odkladu vrací půjčiteli. Vypůjčitel může věc vrátit i předčasně. V případě, že by z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věc vrátit bez jeho souhlasu. Půjčitel se nemůže domáhat předčasného vrácení věci, ledaže užije vypůjčitel věc v rozporu se smlouvou. Potřebuje-li vypůjčitel věc nevyhnutelně dříve z důvodu, který nemohl při uzavření smlouvy předvídat, může se domáhat jejího předčasného vrácení, jen v případě, že toto bylo ujednáno.
Obvyklé náklady spojené s užíváním věci musí hradit vypůjčitel. V případě potřeby mimořádných nákladů může vypůjčitel věc předat půjčiteli, aby je vynaložil sám. Pokud vypůjčitel vynaloží v nezbytném rozsahu náklady, náleží mu náhrada jako nepřikázanému jednateli. Vypůjčitel tedy hradí mimořádné náklady a půjčitel je povinen uhradit náklady, které vypůjčitel vynaložil v souvislosti s odvracením hrozící škody, třebaže se výsledek bez zavinění vypůjčitele nedostavil.
Důsledky smrti půjčitele nebo vypůjčitele na trvání závazku vzniklého ze smlouvy o výpůjčce. Závazek ze smlouvy o výpůjčce přechází na právního nástupce půjčitele, zatímco předčasnou smrtí vypůjčitele právo vyplývající ze smlouvy o výpůjčce zanikne, nepřechází na jeho právní nástupce a věc je nutné vrátit půjčiteli.