NOZ – právnické osoby

V posledním čísle našeho časopisu, které vyšlo v prosinci loňského roku, jsem vás seznámila s pojmem fyzická osoba, jak ji upravuje občanský zákoník. Dalším navazujícím pojmem je pojem právnická osoba. S právnickými osobami se setkáváme každý den, zaměstnavatel je právnickou osobou. Mnozí z Vás, jakožto fyzické osoby jsou součástí bytových družstev nebo společenství vlastníků. I to jsou právnické osoby.

Definice právnické osoby

Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou. Je nutné říci, že pojem právnické osoby je umělý. Právnické osoby nemají vlastní bio logicky danou existenci. Život právnickým osobám vdechl zákonodárce svým normativním rozhodnutím. Pojem právnické osoby byl uměle zkonstruován jako analogický výraz k pojmu fyzická osoba.

Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

Ustavení a vznik právnické osoby

Právnickou osobu lze ustavit (i) zakladatelským právním jednáním, (ii) zákonem, (iii) rozhodnutím orgánu veřejné moci,(iv) jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.

Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří. Určí, kdo jsou první členové statutárního orgánu.

Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. Právnická osoba může být ustavena na dobu určitou nebo neurčitou

Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. V zákoně stanovených případech je možné založit právnickou osobu i jednou fyzickou osobou (například společnost s ručením omezeným).

Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější. Zákon stanoví, ve kterých případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osoby.

Název právnické osoby

Jménem právnické osoby je její název. Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy (příklad – akciová společnost, a.s., společnost s ručením omezeným, s. r. o.) Název nesmí být klamavý.

Název může obsahovat jméno člověka, k němuž má právnická osoba zvláštní vztah. Je-li člověk živ, lze užít jeho jméno v názvu právnické osoby jen s jeho souhlasem. Zemřel-li člověk, aniž dal souhlas, vyžaduje se souhlas jeho manžela nebo jiného přímého příbuzného.

Je-li právnická osoba dotčena zpochybněním svého práva k názvu, nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno. Popřípadě, aby byl odstraněn následek neoprávněného užití názvu.

Stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí. Ani zásah pro účely vědecké, umělecké, tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osoby.

Sídlo

Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.

Přemístění sídla

Právnická osoba, která má sídlo v zahraničí, může přemístit sídlo na území České republiky.

Právnická osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky je povinna se přizpůsobit českému právnímu řádu. Vnitřní právní poměry právnické osoby se po přemístění sídla do tuzemska řídí českým právním řádem.

Právnická osoba, která má sídlo v České republice, může přemístit své sídlo do zahraničí. Nesmí však toto odporovat veřejnému pořádku. Současně to musí připouštět právní řád státu, do něhož má být sídlo právnické osoby přemístěno.

Účel právnických osob

Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osob.

Je zakázáno založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem Zejména je-li jejím účelem (i) popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení; (ii) rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti; (iii) podpora násilí; (iv) řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.

Dále je zakázáno založit právnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, vyjma právnické osoby zřízené zákonem. Zákon může výslovně dovolit ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky nebo právnické osoby nakládající se zbraněmi. Může se jednat o právnické osoby, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní, kulturní účely nebo k myslivosti.

Veřejná prospěšnost

Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Odborové organizace status veřejné prospěšnosti získali podle ust. § 324 zákoníku. Podle tohoto ustanovení se odborové organizace se považují za veřejně prospěšné právnické osoby.

Orgány právnické osoby

Zákon nebo zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována musí být plně svéprávná.

Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává. To neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky.

Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.

Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala. Není-li tomu tak, právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

Kolektivní orgán rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů. Na žádost člena voleného orgánu je, zaznamenám jeho odchylný názor. Byl-li návrh přijat za neúčasti některého z členů, je tento člen oprávněn dozvědět se obsah rozhodnutí.

Zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího.

Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně. To není překážkou, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.

Jednání za právnickou osobu

Ten kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis. Může také připojit i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, které není svěřeno jinému orgánu právnické osoby. Tato skutečnost bude patrná ze zakladatelského právního jednání.

Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán.

Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci.

Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

Zrušení právnické osoby

Právnická osoba se zrušuje (i) právním jednáním, (ii) uplynutím doby, (iii) rozhodnutím orgánu veřejné moci, (iv) dosažením účelu, pro který byla ustavena, (v) z dalších důvodů stanovených zákonem.

O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán.

Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak. Neplyne-li z právního jednání o zrušení právnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací.

Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže (i) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, (ii) nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, (iii) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, (iv) stanoví tak zákon. Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Je-li právnická osoba rušena při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny. Byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující. Do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek.

Přeměna právnické osoby

Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy. Právnická osoba může změnit právní formu, jen stanoví-li to zákon.

Kdo rozhodl o přeměně právnické osoby, může rozhodnutí změnit, dokud se přeměna nestane účinnou. Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.

Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká. Práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu. Při splynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická. Na tuto právnickou osobu přecházejí práva a povinnosti všech zanikajících osob.

Právnická osoba se rozštěpením rozděluje se založením nových právnických osob, nebo se rozděluje za současného sloučení s jinými právnickými osobami (dále jen „rozdělení sloučením“). Právnická osoba se může založit i odštěpením, nebo spojením více způsobů rozdělení. Rozdělení sloučením, odštěpení, jakož i jiné způsoby rozdělení, se považují za převod činnosti zaměstnavatele.

Při rozdělení právnické osoby odštěpením se rozdělovaná právnická osoba neruší, ani nezaniká, ale vyčleněná část jejích práv a povinností přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou osobu.

V případech zde uvedených rozhodne příslušný orgán právnické osoby, kteří zaměstnanci zanikající právnické osoby se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických právnických osob.

Při změně právní formy se neruší ani nezaniká právnická osoba, jejíž právní forma se mění. Pouze se mění její právní poměry, a jde-li o korporaci, také právní postavení jejích členů.

O přeměně právnické osoby zřízené zákonem lze rozhodnout, pokud to zákon výslovně stanoví. O přeměně právnické osoby zřízené rozhodnutím orgánu veřejné moci rozhoduje tento orgán.

Zánik právnické osoby

Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.

Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Příkladem může být Exekutorská komora, Notářská komora České republiky.

Likvidace

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace.

Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Likvidátor bez zbytečného odkladu podá zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora. Likvidátorem může být jen osoba, která je způsobilá být členem statutárního orgánu. Je-li právnická osoba v likvidaci a nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu. Má-li právnická osoba několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán.

Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace. Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců. Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.

Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Nepostačuje-li likvidační podstata k splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté hradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů. Není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně.

Konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce.

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli, nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.

Zjistí-li se ještě před výmazem právnické osoby z veřejného rejstříku její dosud neznámý majetek nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a likvidátor tento majetek vypořádá nebo provede další nezbytná opatření.

Je-li po výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku zjištěn majetek, soud zruší výmaz právnické osoby a rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla. Byla-li právnická osoba obnovena vzhledem k zjištění neznámého majetku, obnoví se neuspokojené pohledávky jejích věřitel

Odborové organizace a Nový občanský zákoník

Podle nového občanského zákoníku se odborové organizace posuzují jako právnické osoby svého druhu. To znamená, že ustanovení nového občanského zákoníku se na odborové organizace použijí pouze přiměřeně. Jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze a mezinárodním úmluvám, kterými je Česká republika vázána. Odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejím založení. To platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace.

Postavení odborových organizací je dáno Mezinárodní úmluvou práce č. 87, o svobodě sdružování a ochraně práva se odborově sdružovat. Tato úmluva je ve sbírce zákonů pod č. 489/1990 Sb.

Ve vztahu k veřejnému rejstříku, do kterého se základní organizace sdružené v našem odborovém svazu zapisují, jedná odborový svaz. Pomáháme tímto všem našim základním organizacím, aby administrativní zátěž byla pro ně co nejmenší. V případě potřeby se obracejte na právní servis.

Do veřejného rejstříku je zapisován statutární orgán, kontrolní orgán, počet členů těchto orgánů a jak statutární orgán za základní organizaci jedná. Údaje o členech těchto orgánů se znepřístupňují. To znamená, že osobní údaje jednotlivých členů výboru a revizní komise základní organizace nejsou veřejnosti běžně přístupné.