Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. Pro vlastníka to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet. Věcná břemena patří mezi věcná práva k cizí věci.
Věcná práva umožňují úplné nebo částečné právní panství nad určitou hmotnou i nehmotnou věcí. Postavení oprávněné osoby vylučuje kohokoliv jiného z právního působení na věc jím ovládanou, V případě porušení tohoto práva má oprávněná osoba právní nárok na ochranu před takovým jednáním.
Věcné břemeno umožňuje oprávněné osobě užívání majetku osoby povinné, například zajišťuje doživotní obydlí rodičů v domě dětí nebo trvalé právo cesty po soukromém pozemku apod. Může patřit určité osobě (fyzické i právnické), nebo může být spojeno s určitou věcí. Pokud věcné břemeno patří osobě, zaniká její smrtí nebo zánikem. Je-li spojeno s vlastnictvím věci, přechází na každého dalšího jejího vlastníka. Věcné břemeno je vhodné zřídit tehdy, nejde-li věc řešit její koupí nebo nájmem. „Kouzlo“ věcného břemene spočívá v tom, že mnohdy napomůže řešení vztahů mezi sousedy, prodávajícími a kupujícími, rodinnými příslušníky atp.
Věcné břemeno může vzniknout (i) písemnou smlouvou, (ii) na základě závěti nebo dohody dědiců v dědickém řízení, (iii) pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, zejména soudu nebo správního úřadu, (iv) ze zákona
Právo odpovídající věcnému břemeni je možné také vydržet, jestliže je v dobré víře vykonáváno po dobu 10 let. Protože předmětem práva je nemovitost, je vždy třeba navíc i vklad do katastru nemovitostí.
Věcné břemeno zaniká rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Ze zákona zaniká věcné břemeno zejména zánikem oprávněné osoby, pokud je věcné břemeno spojeno s touto osobou. Případně může věcné břemeno zaniknout i tehdy, nastanou-li nikoli přechodné změny nemovitosti, které vykonávání věcného břemena znemožní. U soudu je možné žádat omezení nebo úplné zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby. Právo odpovídající věcnému břemeni se může také promlčet, pokud není 10 let vykonáváno.
Podle obsahu povinnosti rozlišuje nový občanský zákoník věcná břemena na služebnosti a reálná břemena, což je, oproti dnes zrušenému občanskému zákoníku z roku 1964, novinkou.
Služebnosti
Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen:
– ve prospěch oprávněné osoby určené konkrétně nebo prostřednictvím věci, které služebnost svědčí něco trpět (příklad – Vlastník umožní jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu),
– zdržet se činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat (příklad – Vlastník se zaváže k tomu, že svou stavbu nebude zvyšovat, aby nezastínila sousedovi jeho výhled do krajiny).
Právní úprava v novém občanském zákoníku umožňuje, aby vlastník, který má více pozemků, zatížil jeden z těchto pozemků ve prospěch druhého pozemku. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se vlastník rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu. Možnost zřídit služebnost ke své nemovitosti se označuje jako tzv. vlastníkova služebnost.
Škála možných služebností je velmi široká. Nový občanský zákoník vymezuje v §1267 a násl. pouze některé druhy služebností. Pokud v praxi vznikne potřeba zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. V zákoně jsou upraveny tyto druhy služebností.
Pozemkové služebnosti, jsou následující. Služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty a právo pastvy.
Osobní služebnosti jsou následující. Právo pastvy, užívací právo, požívací právo a služebnost bytu.
Reálná břemena
Reálná břemena oproti služebnostem vykazují rozdílné znaky. Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek (např. jí poskytoval část úrody, která se urodila na jeho pozemku). Tímto se tedy odlišují od služebností.
Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném seznamu. Typické pro reálné břemeno je to, že se zřizuje na určitý časový úsek. Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné. Podmínky výkupu musí být předem určeny, již při zřízení reálného břemene.
Nebude-li povinnost z reálného břemene splněna, má oprávněný nárok na peněžitou náhradu. Při nesplnění povinnosti je možné vést exekuci na nemovitou věc, která je reálným břemenem zatížena.
Věcná břemena lze sjednat za úplatu nebo bezúplatně. Věcná břemena se zapisují do katastru nemovitostí. Některá věcná břemena vyžadují vyhotovení geometrického plánu, aby bylo patrno, jaká část pozemku je věcným břemenem zatížena.
Na závěr tohoto článku si dovolím uvést názor Nejvyššího soudu České republiky ohledně trvání věcných břemen.
Služebnosti, vzniklé v době platnosti obecného zákoníku občanského z roku 1811, se podle příslušných ustanovení občanského zákoníku z roku 1950 k 1. 1. 1951 změnily na věcná břemena, upravená v tomto zákoně; ani občanský zákoník z roku 1964 tyto služebnosti nezrušil, a pokud nedošlo k právní skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují zánik věcného břemene, trvají věcná břemena, založená jako pozemkové služebnosti podle obecného zákoníku občanského z roku 1811, dodnes.
