Od 1. 1. 2016 došlo ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy.
Plátce mzdy – zaměstnavatel uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období měsíce ledna 2016. Nové nezabavitelné částky ovlivňují tedy mzdu za měsíc leden 2016, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2016. Mzda za měsíc prosinec 2015 vyplácená v lednu 2016 bude zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Částka životního minima činí 3410 Kč. Normativní náklady činí 5858 Kč. Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 z částky 9268 Kč, což je 6178,67 Kč. Do konce prosince 2014 činila nezabavitelná částka 6118 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně. Je to ¼ z nezabavitelné částky na povinného, tzn. ¼ z částky 6178,67 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí tedy 1544,67 Kč. Do konce minulého roku činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1529,50 Kč.
Nezabavitelnou (celkovou) částku pro určitého povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Pro názornost uvádím jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek.
Příklad první
Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byla nařízena exekuce pro dlužné výživné Exekuce je vedena ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6178,67 Kč na osobu povinného – zaměstnance. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1544,67 Kč. Zaměstnanci tedy nesmí být sražena částka ve výši 9268,01 Kč, po zaokrouhlení 9268 Kč.
Příklad druhý
Pokud by se v příkladu prvním uvedený zaměstnanec staral o tři děti ve vlastní péči, manželku a jeho čistý příjem by dosahoval 10 000 Kč, nebylo by možné provést srážky ze mzdy. Součet nezabavitelných částek by dosahoval částky 12 358 Kč (6178,67 Kč + 4 x 1544,67 Kč) a přesáhl by čistý výdělek 10 000 Kč.
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se stanoví takto. Jedná se o součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Je to součet částky 3410 Kč a částky 5858 Kč, který činí 9268 Kč. Do konce roku 2015 činila tato částka 9177 Kč.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Z čisté mzdy zaměstnance – povinného se odečte vypočtená nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší částce 9268 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Maximální výše jedné třetiny z 9268 Kč je 3089 Kč. Částka přesahující hranici 9268 Kč se srazí bez omezení.
První třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina.
Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se zaměstnanci – povinnému.
Třetí třetina se vždy vyplatí zaměstnanci – povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
Částka přesahující hranici 9268 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek
Pro názornost opět uvádím příklady srážek.
Příklad první
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku – nesplacenou půjčku ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná částka na zaměstnance – povinného činí 6178,67 Kč, po zaokrouhlení 6179 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 341 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9268 Kč. Jedna třetina z této částky činí 3089 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina čisté mzdy, tj. 3089 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9268 Kč (tedy 12 341 Kč – 9268 Kč) tedy částka 3 073 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6162 Kč (3 089 Kč + 3 073 Kč). Zaměstnanci zůstane nezabavitelná částka 6 179 Kč, dvě třetiny zbytku čisté mzdy, t.j. 2 x 3089 Kč čili 6178 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 358 Kč.
Příklad druhý
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč) a nepřednostní (např. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná částka na povinného je 6178,67 Kč, na vyživované osoby 3 x 1544,67 Kč, celkem nezabavitelná částka po zaokrouhlení činí 10 813 Kč. Tato částka se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbude částka 9 707 Kč (20 520 Kč – 10 813 Kč). Rozdíl částek 9 707 Kč – 9 268 Kč, tzn. částku 439 Kč lze srazit bez omezení. Tato částka se přiřadí ke druhé třetině. Částka 9 268 Kč se rozdělí na třetiny, tj. 3089 Kč. Z první třetiny (3089 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3089 Kč) a částky 439 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3089 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci – povinnému tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 903 Kč (nezabavitelná částka 10 813 Kč + třetí třetina 3089 Kč + zbytek 1 Kč). Částka 6 617 Kč (439 Kč + 2 x 3089 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.
