Od 1. 1. 2020 došlo ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky a tím hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy.
Plátce mzdy – zaměstnavatel uplatňuje nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období měsíce ledna 2020. Nové nezabavitelné částky ovlivnily tedy mzdu za měsíc leden 2020, která je zúčtována a vyplácena v únoru 2020. Mzda za měsíc prosinec 2019 vyplácená v lednu 2020 je ze strany zaměstnavatele zúčtována podle nezabavitelných částek daných pro rok 2019.
Stanovení nezabavitelné částky
Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Částka životního minima činí 3 410 Kč. Normativní náklady činí 6 502 Kč. Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 z částky 6 608 Kč. Do konce prosince 2019 činila nezabavitelná částka 6 428,67 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně. Je to ¼ z nezabavitelné částky na povinného, tzn. ¼ z částky 6 608 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí tedy 1 652 Kč. Do konce minulého roku činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 607,17 Kč.
Nezabavitelnou (celkovou) částku pro určitého povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Pro názornost uvádím jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek.
Příklad první
Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byla nařízena exekuce pro dlužné výživné. Exekuce je vedena ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6 608 Kč na osobu povinného – zaměstnance. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1 652 Kč. Zaměstnanci tedy nesmí být sražena částka ve výši 9 912 Kč. Základnou pro výpočet srážek je částka 88 Kč. Srážka přednostní pohledávky by činila 59 Kč.
Příklad druhý
Pokud by se v příkladu prvním uvedený zaměstnanec staral o tři děti ve vlastní péči, manželku a jeho čistý příjem by dosahoval 10 000 Kč, nebylo by možné provést srážky ze mzdy. Součet nezabavitelných částek by dosahoval částky 13 216 Kč (6 608 Kč + 4 x 1 652 Kč) a přesáhl by čistý výdělek 10 000 Kč.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se stanoví takto. Jedná se o dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Je to dvojnásobek součtu částky 3 410 Kč a částky 6 502 Kč, který činí 19 824 Kč.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Z čisté mzdy zaměstnance – povinného se odečte vypočtená nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo je nižší než částka 9 912 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Maximální výše jedné třetiny z 9 912 Kč je 3 304 Kč.
První třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje druhá třetina.
Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se zaměstnanci – povinnému.
Třetí třetina se vždy vyplatí zaměstnanci – povinnému.
Pokud druhá třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny první.
Částka přesahující hranici 19 824 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek.
Pro názornost opět uvádím příklady srážek.
Příklad první
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku – nesplacenou půjčku ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná částka na zaměstnance – povinného činí 6 608 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 11 912 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina čisté mzdy, tj. 3 971 Kč. Zaměstnanci zůstane nezabavitelná částka 6 608 Kč, dvě třetiny zbytku čisté mzdy, tj. 2 x 3 971 Kč, čili 7 942 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 14 550 Kč.
Příklad druhý
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 21 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč) a nepřednostní (např. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná částka na povinného je 6 608 Kč, na vyživované osoby 3 x 1 652 Kč, celkem nezabavitelná částka činí 11 564 Kč. Pro uspokojení přednostních pohledávek může být ze mzdy sražena částka 6 638 Kč, pro nepřednostní pohledávky částka 3 319 Kč. Jedná se o třetinu částky 9 956 Kč, tj. rozdíl částky 21 520 Kč – 11 564 Kč.
Zaměstnanci – povinnému tak z čistého výdělku 21 520 Kč zůstane 14 883 Kč.
Nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených – exekučních srážek ze mzdy, ale také u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy. V tomto případě je zaměstnanec chráněn obdobně jako při nucených srážkách exekučních. Současně je zaměstnanec také chráněn v případě při započtení na mzdu. To znamená v situaci, kdy má zaměstnanec vůči zaměstnavateli splatný dluh. Dluhem může být např. poskytnutá a řádně a včas nesplacená půjčka, soudem přiznaná náhrada škody a jiné. Pokud zaměstnavatel hodlá svou pohledávku uspokojit tak, že ji započte vůči zaměstnancově mzdě, musí v takovém případě zůstat zaměstnanci nezabavitelné minimum.
