Abeceda pracovněprávních vztahů – Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech.

Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.

Zvláštními právními předpisy jsou zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády o podmínkách ochrany zdraví při práci, nařízení vlády o pracovní době zaměstnanců v dopravě, nařízení vlády o organizaci práce a pracovních postupech v dopravě a vyhláška Ministerstva dopravy o bezpečnostní letové normě.

Příklady, kdy je poskytována bezpečnostní přestávka. Zraková zátěž – monitor ; psychická – vnucené tempo, monotonie; fyzická – celková fyzická zátěž, lokální svalová, nepřijatelná poloha, břemena. Bezpečnostní přestávka má být 5 až 10 minut po každých 2 hodinách práce. Zde je nutné upozornit, že bezpečnostní přestávka je poskytována vždy ve vztahu ke konkrétnímu výkonu práce.

Doba odpočinku

Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami- Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin. Zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let. Je zde podmínka, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Může se jednat o práce (i) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas; (ii) v zemědělství; (iii) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména ve veřejném stravování, v kulturních zařízeních, v telekomunikacích a poštovních službách, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb; (iv) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců; (v) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

Odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny, který je zkrácený z důvodu uvedených v přechozím odstavci, může být zaměstnanci staršímu 18 let nahrazen při sezónních pracích v zemědělství tak, že mu bude poskytnut v období následujících 3 týdnů od jeho zkrácení.

Dny pracovního klidu – Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky. Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech – (i) naléhavé opravné práce, (ii) nakládací a vykládací práce, (iii) inventurní a závěrkové práce, (iv) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, (v)při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, (vi) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, (vii) práce v dopravě, (viii) krmení a ošetřování zvířat.

Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

Nepřetržitý odpočinek v týdnu – Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle.

V případech prací a u technologických procesů, které nemohou být přerušeny, může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let pouze tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin. Zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin.

Jestliže to je dohodnuto, může být v zemědělství poskytnut nepřetržitý odpočinek tak, že bude tento odpočinek za období 3 týdnů činit celkem alespoň 105 hodin, za období 6 týdnů činit při sezónních pracích celkem alespoň 210 hodin.

Uvedené problematika je upravena v ust. § 88 – 92 zákoníku práce