Adhezní smlouva je smlouva, kdy smluvní podmínky stanoví jedna smluvní strana. Druhá smluvní strana má pouze možnost je přijmout nebo nepřijmout. Někdy se hovoří o principu „ber nebo nech být“. Adhezní smlouvy jsou smlouvy formulářové. Jejich používání je považováno za efektivní, neboť přináší úsporu času. Smluvní strana, která nemá možnost podobu smluvních podmínek ovlivnit, se však ocitá ve slabším postavení. V praxi se tyto smlouvy používají zejména vůči spotřebitelům, např. při uzavírání smluv o dodávce energií, o sjednání úvěrů nebo pojištění apod.
Nový občanský zákoník upravuje uzavírání smluv adhezním způsobem v ust. § 1798-1801. Stanoví výslovně tuto právní domněnku. Použije-li se k uzavření smlouvy formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, jde o smlouvu adhezní. Jedná se o smlouvy, pro které je typická výrazná nerovnováha stran. Základní podmínky smlouvy jsou určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž by slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Jistě si umíte představit, jakou naději na úspěch budete mít, když si jako jednotlivec budete prosazovat změny do smlouvy s telefonním operátorem, dodavatelem plynu, elektřiny atd. A právě to je uzavírání smlouvy adhezním způsobem.
Uzavírání formulářových smluv musí vždy splňovat následující, zákonem stanovené limity:
Slabší strana musí podepsat výslovné seznámení s doložkami, které jsou uvedeny mimo text smlouvy. Toto výslovně znamená to, že smluvní strana byla upozorněna na to, že součástí smlouvy jsou ustanovení uvedená mimo text smlouvy. Typicky jsou to obchodní podmínky.
Neměly by být používány obtížně čitelné doložky psané drobným písmem. Takováto doložka, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi je platná jen, pokud slabší smluvní straně nepůsobí újmu, nebo jí byla tato doložka dostatečně vysvětlena.
Zakázány jsou i nesrozumitelné doložky, respektive doložky nesrozumitelné osobě průměrného rozumu. Pro tyto doložky platí totéž, co pro doložky obtížně čitelné.
Doložky pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž by pro to byl rozumný důvod, jsou taktéž neplatné.
Zde uvedené zákonem stanovené limity adhezních smluv nelze, s výjimkou smluv uzavřených mezi podnikateli, smluvně vyloučit.
Pro adhezní smlouvy je dále typické používání obchodních podmínek. Jejich zákonné limity jsou opět upraveny zákonem a to v ustanoveních §§ 1751 až 1753 nového občanského zákoníku. Zákonná omezení obchodních podmínek jsou následující:
– Obchodní podmínky musí být přiloženy k nabídce nebo musí být stranám známy.
– Jsou-li obchodní podmínky v rozporu s textem vlastní smlouvy, smlouva má přednost.
– Jednostranné změny obchodních podmínek jsou možné, avšak jen pokud je pro to rozumná potřeba. Dále musí být předem dohodnuto, jak bude změna obchodních podmínek druhé straně oznámena. S tímto musí být spojeno právo změnu odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět.
– Ustanovení, která druhá strana nemohla rozumně očekávat, jsou neúčinná, nepřijala-li je druhá strana výslovně.
Právní úprava adhezních smluv obsažená v novém občanském zákoníku s sebou přinesla podstatně větší důraz na ochranu slabší smluvní stany – spotřebitele. Slabší smluvní strana, která nemá fakticky žádnou možnost obsah smlouvy změnit, těmito ustanovením získává lepší obranu. Vždy je však nutné být obezřetný a bdělý při uzavírání smluv.
