Od 1. 1. 2017 došlo ke snížení (základní) nezabavitelné částky a tím hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy.
Plátce mzdy – zaměstnavatel uplatňuje nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období měsíce ledna 2017. Nové nezabavitelné částky ovlivnily tedy mzdu za měsíc leden 2017, která je zúčtována a vyplácena v únoru 2017. Mzda za měsíc prosinec 2016 vyplácená v lednu 2017 je ze strany zaměstnavatele zúčtována podle nezabavitelných částek daných pro rok 2016.
Stanovení nezabavitelné částky
Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Částka životního minima činí 3 410 Kč. Normativní náklady činí 5822 Kč. Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 z částky 9 232 Kč, což je 6 154,67 Kč. Do konce prosince 2016 činila nezabavitelná částka
6 178,67 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně. Je to ¼ z nezabavitelné částky na povinného, tzn. ¼ z částky 6 154,67 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí tedy 1 538,67 Kč. Do konce minulého roku činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 544,67 Kč.
Nezabavitelnou (celkovou) částku pro určitého povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Pro názornost uvádím jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek.
Příklad první
Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byla nařízena exekuce pro dlužné výživné Exekuce je vedena ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6 154,67 Kč na osobu povinného – zaměstnance. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1 538,67 Kč. Zaměstnanci tedy nesmí být sražena částka ve výši 9 232,01 Kč, po zaokrouhlení 9 232 Kč.
Příklad druhý
Pokud by se v příkladu prvním uvedený zaměstnanec staral o tři děti ve vlastní péči, manželku a jeho čistý příjem by dosahoval 10 000 Kč, nebylo by možné provést srážky ze mzdy. Součet nezabavitelných částek by dosahoval částky 12 309 Kč (6 154,67 Kč + 4 x 1 538,67 Kč) a přesáhl by čistý výdělek 10 000 Kč.
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se stanoví takto. Jedná se o součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Je to součet částky 3410 Kč a částky 5822 Kč, který činí 9232 Kč. Do konce roku 2016 činila tato částka 9268 Kč.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Z čisté mzdy zaměstnance – povinného se odečte vypočtená nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší částce 9 232 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Maximální výše jedné třetiny z 9 232 Kč je 3 077 Kč. Částka přesahující hranici 9 232 Kč se srazí bez omezení.
První třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina.
Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se zaměstnanci – povinnému.
Třetí třetina se vždy vyplatí zaměstnanci – povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1.
Částka přesahující hranici 9 232 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek.
Pro názornost opět uvádím příklady srážek.
Příklad první
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku – nesplacenou půjčku ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná částka na zaměstnance – povinného činí 6 154,67 Kč, po zaokrouhlení 6 155 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 365 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 232 Kč. Jedna třetina z této částky činí 3 077 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina čisté mzdy, tj. 3 077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9 232 Kč (tedy 12 365 Kč – 9 232 Kč) tedy částka 3 133 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6 210 Kč (3 077 Kč + 3 133 Kč). Zaměstnanci zůstane nezabavitelná částka 6 155 Kč, dvě třetiny zbytku čisté mzdy, t.j. 2 x 3 077 Kč čili 6 154 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 309 Kč.
Příklad druhý
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč) a nepřednostní (např. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná částka na povinného je 6154,67 Kč, na vyživované osoby 3 x 1538,67 Kč, celkem nezabavitelná částka po zaokrouhlení činí 10 771 Kč. Tato částka se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbude částka 9 749 Kč (20 520 Kč – 10 771 Kč). Rozdíl částek 9 749 Kč – 9 232 Kč, tzn. částku 517 Kč lze srazit bez omezení. Tato částka se přiřadí ke druhé třetině. Částka 9 232 Kč se rozdělí na třetiny, tj. 3077 Kč. Z první třetiny (3077 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3077 Kč) a částky 517 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3077 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci – povinnému tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 848 Kč (nezabavitelná částka 10 771 Kč + třetí třetina 3077 Kč). Částka 6 671 Kč (517 Kč + 2 x 3077 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.
