Nezabavitelné částky – nezabavitelné minimum při exekučních a jiných srážkách ze mzdy pro rok 2019
Od 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky a tím hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy.
Plátce mzdy – zaměstnavatel uplatňuje nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období měsíce ledna 2019. Nové nezabavitelné částky ovlivnily tedy mzdu za měsíc leden 2019, která je zúčtována a vyplácena v únoru 2019. Mzda za měsíc prosinec 2018 vyplácená v lednu 2019 je ze strany zaměstnavatele zúčtována podle nezabavitelných částek daných pro rok 2018.
Stanovení nezabavitelné částky
Nezabavitelnou částku na povinného dlužníka stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Částka životního minima činí 3 410 Kč. Normativní náklady činí 6 233 Kč. Nezabavitelnou částku na povinného stanovíme jako 2/3 z částky 6 643, Kč, což je 6 428,67 Kč. Do konce prosince 2018 činila nezabavitelná částka 6 225,33 Kč.
Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně. Je to ¼ z nezabavitelné částky na povinného, tzn. ¼ z částky 6 428,67 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí tedy 1 607,17 Kč. Do konce minulého roku činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 556,33 Kč.
Nezabavitelnou (celkovou) částku pro určitého povinného stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Pro názornost uvádím jednoduché příklady uplatnění nezabavitelných částek.
Příklad první
Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byla nařízena exekuce pro dlužné výživné. Exekuce je vedena ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6 428,67 Kč na osobu povinného – zaměstnance. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1 607,17 Kč. Zaměstnanci tedy nesmí být sražena částka ve výši 9 643 Kč.
Příklad druhý
Pokud by se v příkladu prvním uvedený zaměstnanec staral o tři děti ve vlastní péči, manželku a jeho čistý příjem by dosahoval 10 000 Kč, nebylo by možné provést srážky ze mzdy. Součet nezabavitelných částek by dosahoval částky 12 857,35 Kč (6 428,67 Kč + 4 x 1 607,17 Kč) a přesáhl by čistý výdělek 10 000 Kč.
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se stanoví takto. Jedná se o součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Je to součet částky 3 410 Kč a částky 6 233 Kč, který činí 9 643 Kč. Do konce roku 2018 činila tato částka 9 338 Kč.
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
Z čisté mzdy zaměstnance – povinného se odečte vypočtená nezabavitelná částka.
Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší částce 9 643 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Maximální výše jedné třetiny z 9 643 Kč je 3 214 Kč. Částka přesahující hranici 9 643 Kč se srazí bez omezení.
První třetina zbytku čisté mzdy je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina.
Druhá třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se zaměstnanci – povinnému.
Třetí třetina se vždy vyplatí zaměstnanci – povinnému.
Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny první.
Částka přesahující hranici 9 643 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy, se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek.
Pro názornost opět uvádím příklady srážek.
Příklad první
Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku – nesplacenou půjčku ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná částka na zaměstnance – povinného činí 6 428,67 Kč, po zaokrouhlení 6 429 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 091 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 643 Kč. Jedna třetina z této částky činí 3 214 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina čisté mzdy, tj. 3 214 Kč, a celý zbytek čisté mzdy nad 9 643 Kč (výpočet 12 091 Kč – 9 643 Kč) tedy částka 2 448 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 5 662 Kč (3 214 Kč + 2 448 Kč). Zaměstnanci zůstane nezabavitelná částka 6 429 Kč, dvě třetiny zbytku čisté mzdy, t.j. 2 x 3 214 Kč, čili 6 428 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 857 Kč.
Příklad druhý
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 21 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč) a nepřednostní (např. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná částka na povinného je 6 429 Kč, na vyživované osoby 3 x 1 607 Kč, celkem nezabavitelná částka činí 11 250 Kč. Tato částka se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbude částka 10 270 Kč (21 520 Kč – 11 250 Kč). Rozdíl částek 10 270 Kč – 9 643, tzn. částku 627 Kč lze srazit bez omezení. Tato částka se přiřadí ke druhé třetině. Částka 9 643 Kč se rozdělí na třetiny, tj. 3 214 Kč. Z první třetiny (3 214 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, z druhé třetiny (3 214 Kč) a částky 627 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3 214 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci – povinnému tak z čistého výdělku 21 520 Kč zůstane 14 464 Kč (nezabavitelná částka 11 250 Kč + třetí třetina 3 214 Kč). Částka 7 055 Kč (627 Kč + 2 x 3 214 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.
Nezabavitelné minimum nemá význam jen u nucených – exekučních srážek ze mzdy, ale také u dobrovolných srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy. V tomto případě je zaměstnanec chráněn obdobně jako při nucených srážkách exekučních. Současně je zaměstnanec také chráněn v případě při započtení na mzdu. To znamená v situaci, kdy má zaměstnanec vůči zaměstnavateli splatný dluh. Dluhem může být např. poskytnutá a řádně a včas nesplacená půjčka, soudem přiznaná náhrada škody a jiné. Pokud zaměstnavatel hodlá svou pohledávku uspokojit tak, že ji započte vůči zaměstnancově mzdě, musí v takovém případě zůstat zaměstnanci nezabavitelné minimum.
