Mnozí se během svého života dostanou do pozice dlužníka, který hradí svůj závazek vůči věřiteli ve splátkách. Níže uvedené informace by vám měli pomoci se v této problematice zorientovat.
Podstata splátkového kalendáře
Dlužník může být povinen uhradit svůj dluh jednorázově nebo ve splátkách. Plnění dluhu ve splátkách je plněním po částech. Výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění dluhu ve splátkách jde o dvojí dobu splatnosti. Je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň je určeny doba splatnosti celé pohledávky, a to poslední splátkou. Závazek zaniká postupně, jak jsou splátky plněny a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť.
Současně s určením splatnosti jednotlivých splátek může být sjednáno, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky, tak zvaná ztráta výhody splátek nenastává přímo ze zákona. Záleží vždy na věřiteli, zda toto právo uplatní. Jde o to, zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku dluhu. Případně může věřitel podat žalobu na plnění.
Je-li ujednána úhrada dluhu ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Jde ztrátu výhody splátek, jde o zesplatnění celého dluhu pro prodlení s úhradou jednotlivé splátky. Toto ujednání je v zájmu věřitele. Na dopady tohoto ujednání si musí dlužník dávat obzvláštní pozor.
Kdy je dlužník v prodlení
Prodlením není jen situace, kdy splátka nebude zaplacena vůbec. V prodlení bude dlužní i v situaci, kdy splátka nebude zaplacena řádně a včas i jen o jediný den. Bude nerozhodné, zda dlužník následně splátku, s níž byl v prodlení, uhradí nebo neuhradí.
Splatnost celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nastává až okamžikem, kdy věřitel dlužníka o její zaplacení požádal. Nejedná se o okamžik, kdy tak v souladu se smluvním ujednáním učinit mohl. K zesplatnění celého dluhu nedochází ani okamžikem, kdy věřitel mohl o zesplatnění celé pohledávky požádat, ale neučinil tak.
Rozlišení lhůty a pevné datum k placení
Vždy je nutné důsledně rozlišit, zda je nejzazší možný platební termín určen lhůtou nebo jako pevné datum. Je-li splatnost formulována např. „dlužník se zavazuje dluh uhradit do 15 dnů“, tak jde o lhůtu. Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Pokud závazek vznikl např. 3. dne kalendářního měsíce, počíná patnáctidenní lhůta běžet 4. kalendářní den a skončí 18. kalendářní den. Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let, pak připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce. Příklad – závazek vznikl 29. 2. 2016 s tím, že má být vyrovnán do 5 let, potom konec lhůty připadne na 28. 2. 2021. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Zde uvedené však nebude platit pro případ, že splatnost bude formulována takto – „měsíční splátka je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce“. Při takové formulaci splatnosti jednotlivých splátek je dána povinnost dlužníka plnit k pevně určenému dni, tj. patnáctým dnem každého měsíce. Nedodržení data splatnosti, byť z důvodu dne pracovního klidu nebo státního svátku, má za následek prodlení dlužníka. Pokud je mezi věřitelem a dlužníkem sjednáno pevné datum, musí dlužník hradit jednotlivé splátky vždy k pevnému datu bez ohledu na skutečnost, na který den (svátek, sobota, neděle) splátka vyjde. Dlužník by se vystavil možnosti zesplatnění celého dluhu a věřitel by mohl, pokud by této možnosti využil, chtít uhrazení celého dluhu.
Věřitel musí uplatnit své právo včas
Splatnost celého dluhu n nenastává automaticky přímo ze zákona, jak je uvedeno výše v tomto článku. Vždy bude záležet na věřiteli, zda právo na ztrátu výhody uplatní. V konkrétním případě by to znamenalo, že věřitel vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku dluhu. Rozhodne-li se věřitel uplatnit své právo ztráty výhody splátek, může tak učinit pouze do splatnosti nejblíže další splátky. Neučiní-li tak a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel namísto celého zbytku dluhu požadovat zaplacení pouze té jedné nezaplacené splátky.
