SERVIS PRO ČLENY


Volby: Podle německých médií je Zeman zábavný a neškodný (29.10.2013)
Výsledky českých voleb vyvolaly zájem také v okolních zemích. Německá média se obávají oslabení tradičních stran a vzestupu „populistických” a „anti-systémových” hnutí. Vliv prezidenta Zemana příliš nereflektují. Slovensko si všímá především velkého úspěchu svého rodáka Andreje Babiše. Na to, jak jsou ve střední Evropě reflektovány české volby, jsme se ptaly zahraničních analytiků.
Co si od nové vlády slibuje byznys a odbory? (25.10.2013)
Občané dnes a zítra rozhodnou o složení příští Poslanecké sněmovny. EurActiv se proto ptal zástupců podnikatelů a zaměstnanců, co si slibují od nové exekutivy. Ta by se podle nich měla soustředit například na rozpočet, daně a investice. „S ohledem na měnící se prognózy mohu potvrdit, že ani favorizované strany dnes netuší, co se vlastně podaří z jejich programů prosadit,“ řekl redakci předsesda AMSP Karel Havlíček.
České firmy vidí příští rok skepticky, růst čekají až v roce 2015, ukazuje studie (25.10.2013)
Přestože se česká ekonomika po dlouhé době začíná dostávat z recese, s hospodářským růstem v roce 2014 většina českých podniků ještě nepočítá. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, které se zúčastnilo několik stovek vysoce postavených manažerů z celé Evropy.
Rozdělení eurozóny by poškodilo Německo, upozorňují čeští ekonomové (23.10.2013)
Pokud by se eurozóna rozdělila na „silnější“ a „slabší“ část, konkurenceschopnost zadlužených států by díky slabší měně vzrostla a mohlo by jim to pomoci z ekonomických problémů. EU jako takovou by však podobný krok mohl ekonomicky oslabit a negativně by rozdělení ovlivnilo zejména německý export, kterému slabší euro prospívá. Tak reagují oslovení čeští odborníci na návrh, který předložilo 18 evropských ekonomů.
EU oživí přístupová jednání s Tureckem (22.10.2013)
Rada Evropské unie dnes (22. října) potvrdila, že zahájí jednání v další kapitole v rámci přístupových jednáních s Tureckem. Rozhovory se budou týkat regionální politiky. Od roku 2005, kdy jednání mezi EU a Ankarou začala, se podařilo otevřít 13 kapitol z celkových 35. Uzavřít se ale zatím povedlo pouze jednu. Poslední kapitola byla otevřena v roce 2010.
Zeman bude na Ukrajině jednat o obchodu i Tymošenkové (21.10.2013)
Prezident Miloš Zeman pokračuje v oficiální návštěvě Ukrajiny a dnes (21. října) jej čeká jednání s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Debata obou státníků, jež je hlavním bodem Zemanovy třídenní návštěvy, se bude týkat především vzájemného obchodu obou zemí a přiblížení Ukrajiny k EU. Se Zemanem na Ukrajinu proto přicestovala delegace českých podnikatelů. Prezidenti se kromě obchodního jednání zřejmě nevyhnou ani tématu věznění expremiérky Tymošenkové.
Pro obchodní smlouvu EU-Kanada už nejsou česká víza překážkou (18.10.2013)
Zástupci Evropské unie a Kanady dnes pravděpodobně uzavřou rozsáhlou ekonomickou dohodu, která by měla Unii ročně přinést přes deset miliard eur. Česká vláda v průběhu minulého roku vyhrožovala, že dohodu vetuje, pokud Kanada nezruší vízovou povinnost pro Čechy cestující do Kanady. Ottawa tak plánuje učinit v řádu týdnů.
Rusnok: ČR si musí uvědomit, že je součástí EU (16.10.2013)
Česká republika by si měla uvědomit, že je součástí širšího integračního celku, kterým je EU, a tento fakt již nadále nepodceňovat. U příležitosti konání Fóra Zlatá koruna to ve svém proslovu uvedl český premiér Jiří Rusnok.
Euro přijmeme, ale až to bude pro nás výhodné, shoduje se většina stran (15.10.2013)
Přijetí eura bychom se bránit neměli, je však důležité počkat do chvíle, kdy pro nás bude vstup do eurozóny výhodný. I tak by se dal shrnout názor většiny českých politických stran. Vztah k euru a případné referendum o jeho přijetí jsou jedním z témat, na které jsme se ptali v rámci předvolební série rozhovorů se zástupci politických stran.
Má ČR bližší zájmy se svými sousedy, Británií, či Švédskem? (10.10.2013)
Státy střední Evropy, Švédsko, Velká Británie a Nizozemsko. To jsou podle respondentů z řad politické, státní či akademické sféry největší spojenci České republiky v rámci evropské osmadvacítky. Odborníci upozorňují na to, že se jedná o ojedinělou situaci, kdy jsou našimi nejvýznamnějšími partnery naši sousedé. Máme však s těmito zeměmi opravdu společné zájmy?
Duté debaty o Evropě (8.10.2013)
Je fascinující pozorovat, s jakým málem se organizátoři a zejména donoři různých seminářů a konferencí o EU spokojí. Když se sejdou akademici a novináři, vypustí pár frází a postěžují si na politiky. Nejlépe na ty, kteří v daném tématu drží reálnou moc – v otázkách EU tedy na poslance. Naopak ti, kteří mají moci o poznání méně (senátoři, hejtmani, starostové), se dočkají opatrné pochvaly.
Eurostat: V ČR je nejméně obyvatel ohrožených chudobou z celé EU (8.10.2013)
Česká republika má ze všech zemí Evropské unie nejmenší procento obyvatel ohrožených chudobou (15,4 %). Tato informace se objevila ve zprávě, kterou včera (7. října) vydal Evropský statistický úřad (Eurostat). V letošní ročence se Eurostat věnoval třem oblastem, jež měly ukázat, jak hospodářská krize zasáhla EU.
ČR by z EU měla získat 15,9 milionů eur na pomoc po povodních (3.10.2013)
Před čtyřmi měsíci zasáhly střední Evropu rozsáhlé povodně, které způsobily závažné škody i oběti na životech. Evropská komise dnes představila návrh, díky kterému by Česká republika společně s Německem a Rakouskem měly získat z Fondu solidarity finanční prostředky na likvidaci škod způsobených touto přírodní katastrofou. Česko by mělo získat necelých 16 milionů eur.
Evropané už ekonomické úspory nechtějí, hledá se cesta k vyšší zaměstnanosti (2.10.2013)
Jen 5 % Evropanů se domnívá, že politika ekonomických úspor přinesla EU v době krize své plody, ukazuje výzkum agentury Gallup. Podle aktuálních čísel Eurostatu Evropa stále bojuje s vysokou nezaměstnaností. Evropská komise dnes (2. října) zveřejnila návrhy na prohloubení sociální dimenze hospodářské a měnové unie. Zaměřit se chce hlavně na podporu zaměstnanosti.
Uzavření amerických úřadů by mohlo ovlivnit vízový styk s pěti státy EU (1.10.2013)
Platební neschopnost, v níž se dnes (1. října) ocitla americká vláda, může ovlivnit až jeden milion pracovníků, které pošle na neplacenou dovolenou. S největší pravděpodobností dojde k uzavření národních parků či pozdržení výzkumných projektů například ve zdravotnictví. Zasaženy mohou být i služby konzulátů, což může způsobit problémy občanům pěti zemí Evropské unie, na něž se stále vztahují podmínky vízového styku. Česká republika ale mezi ně nepatří.
Vědec IPCC: Změna klimatu oslabí konkurenceschopnost EU (30.9.2013)
Pokud se má lidstvo vyhnout ničivým dopadům klimatické změny, musí vyřešit otázku, kam s uhlíkem, tvrdí jeden z hlavních autorů nové hodnotící zprávy IPCC. Podle evropské komisařky pro boj se změnami klimatu se EU musí pustit do akce hned. Je ale třeba také pamatovat na ceny energie, upozorňují evropské podniky.
Školy v EU nestačí digitálnímu věku, Komise je chce podpořit (26.9.2013)
V řadě evropských zemí má ve škole přístup k internetu příliš málo dětí, upozorňuje Evropská komise. Školy nejsou dobře vybaveny a učitelé často neumí s digitálními technologiemi pracovat, ukazuje se. Netýká se to pouze základních a středních škol, ale i univerzit. Situaci chce Komise změnit prostřednictvím nové iniciativy financované z evropských peněz.
Hrozí cizincům podnikajícím v Česku komplikace? (24.9.2013)
Mezi cizinci, kteří žijí v České republice, je mnoho podnikatelů – jejich podíl je stejně jako ve většině dalších zemí OECD dokonce výrazně vyšší než v domácí populaci. Pokud by došlo ke zpřísnění podmínek pobytu, jak zamýšlí zatím poslední návrh cizinecké legislativy z dílny ministerstva vnitra, podnikání by se zejména pro drobné živnostníky ztížilo. Upozorňují na to neziskové organizace, které s cizinci v České republice pracují.
Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019? (20.9.2013)
Na základě jednoduchého metodologického rámce studie think-tanku Evropské hodnoty přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v následujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014.
Senát: V otázkách EU je třeba větší spolupráce legislativců s vládou (16.9.2013)
Česká republika bývá někdy kritizována za to, že není schopná dostatečně prosazovat své názory a postoje na evropské půdě. Pozice země by měla být ovlivňována stanovisky jak vlády, tak obou komor Parlamentu. Podle senátorů, které EurActiv oslovil, by celou situaci zlepšilo, pokud by mezi těmito třemi orgány fungovala lepší spolupráce, a země se tak prezentovala jednotným postojem, který by se snažila prosadit.
Počet pracovních příležitostí v EU nejvíce roste ve zdravotnictví (10.9.2013)
Přestože se Evropa musí stále potýkat s vysokou nezaměstnaností, je možné nalézt pracovní pozice, o které v Unii zájem roste. Podle Evropské komise je největší poptávka po zaměstnancích v oblasti zdravotnictví, analyticích a vývojářích aplikací, administrativních pracovnících či učitelích.
ČSSD: Daňové úlevy pro firmy podpoříme, i pokud „daňový balíček“ neprojde (4.9.2013)
V polovině srpna se někteří zástupci Senátu nechali slyšet, že příští týden nepodpoří takzvaný „daňový balíček“. Pod stůl by tak mohly spadnout i zákony zaručující daňovou uznatelnost investic do vzdělávání důležité pro spolupráci škol a firem. Podle stínového ministra školství za ČSSD by však v takovémto případě sociální demokraté sami iniciovali návrh obsahující tyto úlevy.
Členské státy mají podle EU přidat v boji s nezaměstnaností (2.9.2013)
Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Lászlo Andor vyzval členské státy, aby se více snažily v boji proti nezaměstnanosti . Ta podle nejnovějšího Eurostatu ve srovnání s loňským rokem vzrostla.
Fondy EU: Chorvatsko bude investovat především do růstu a zaměstnanosti (28.8.2013)
Chorvatsko, které do EU vstoupilo na začátku července 2013, využije prostředky z evropských fondů na podporu hospodářského růstu, vzniku nových pracovních míst a celkové konkurenceschopnosti země. Chorvatský plán tento týden schválila Evropská komise.
Mají se mladí Češi věnovat praxi už během školy? (28.8.2013)
Stále více mladých lidí se snaží získat práci už během svého studia. Důvodem přitom není pouze úsilí přivydělat si peníze, ale i snaha o získání kontaktů, zkušeností a lepší výchozí pozice do profesního života. Zatímco podle většiny zaměstnavatelů je praxe uchazečů důležitá, zástupci škol s tímto přístupem příliš nesouhlasí.
Členství v EU si přeje pouze necelá pětina Norů (27.8.2013)
Počet Norů, kteří si přejí vstup do Evropské unie, v výrazně klesá. Zatímco v posledním referendu, které se konalo v roce 1994, hlasovalo pro skoro 48 % občanů této severské země, podle současných průzkumů si nyní členství přeje pouze 19 %. Tento fakt by však neměl ovlivnit blížící se norské volby, jejichž jasným favoritem je konzervativní strana Høyre, která členství země v EU podporuje.
Schäuble nečekaně připustil možnost třetího záchranného balíčku pro Řecko (21.8.2013)
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prohlásil, že Řecka bude potřebovat v budoucnu i třetí záchranný balíček. Pomoc by měla podle Mezinárodního měnového fondu dosahovat 11-15 miliard eur. Schäuble svým prohlášením prolomil mlčení, kterého se během probíhající německé předvolební kampaně drželi zástupci favorizované CDU.
Skoncujme ihned s utahováním opasků (21.8.2013)
V posledních týdnech získaly na síle zvěsti o rodícím se zotavení v eurozóně, neboť klíčové indexy ukazují na expanzi v zemích evropského jádra – a mnozí lidé se odvolávají na tato data jako na důkaz, že finanční utahování opasků konečně zabírá. Prostředky z peněžního trhu Spojených států se navracejí, byť obezřetně, a znovu financují dluh evropských bank. Dokonce i banka Goldman Sachs dnes sebejistě investuje do evropských akcií. Opravdu však zotavení probíhá?
Zůstane ČR bez zákona o státních úřednících? (16.8.2013)
Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, řada norem připravených k projednání zřejmě spadne pod stůl. Patří mezi ně i „zákon o úřednících“ předložený vládou Petra Nečase. Vyhlídky, že se stihne schválit do konce roku, nejsou totiž příliš nadějné. S jeho existencí by ale například nedošlo k personálním rošádám, o které se postarala vláda Jiřího Rusnoka, shodují se odborníci.
Poslanci schválili „daňový balíček“ klíčový pro duální vzdělávání (13.8.2013)
Jeden z návrhů, jehož přijetí je ohroženo možným rozpuštěním sněmovny, je i novela daňových zákonů. Na to, zda bude přijata, přitom mimo jiné netrpělivě čekají i zaměstnavatelé a školy. Legislativa je totiž klíčová pro realizaci duálního vzdělávání, tedy propojení teoretické výuku s praktickou profesní přípravou studentů.


© OS ZPTNS 2011