Zaznamenali jsme…

V dnes už neexistujícím měsíčníku POŠTA – PNS jsem ve dvou pokračováních (č.4, str.64-5 a č.5, str.79-80) uveřejnil v roce 1982 esej POŠTA V ČESKÉ BELETRII. Kromě jiného jsem zde v několika větách zmínil i dva historické romány spisovatele FRANTIŠKA NEUŽILA z doby napoleonských válek PLEMENO HAMRŮ a PRSTEN, jejichž děj se – sice okrajově, nicméně velice zajímavě – dotýká historické pošty v Pozořicích mezi Slavkovem a Bučovicemi na Brněnsku, významné přepřahací stanice poštovní přepravy z doby, kdy měla diligence (poštovní kočár) vedle samotné přepravy zásilek za úkol přepravovat rovněž lidi a kdy povolání postiliona bylo vpravdě dobrodružstvím. Proto jsem si s chutí letos o letních prázdninách přečetl v MF DNES krátký článek Ivy Šebkové o dnešních osudech této historické pošty, který může inspirovat i nejednoho čtenáře našeho časopisu k pěknému – i když cenově možná při pohledu na jídelníček poněkud náročnějšímu – výletu. Ale jednou za čas se trošku rozšoupnout nikoho nezabije… 

Ostatně, docela nedávno se mi dostal do rukou bulletin Poštovní spořitelny, kde se píše nejen o této poště, ale i o tom, jak celá ta slavná bitva probíhala a jak se k ní milovníci historie do dnešních dní vracejí. Takže si s chutí pročtěte následující řádky a  dovolte, abych vám popřál – šťastnou cestu na Slavkovsko, historické zážitky a dobrou chuť na Staré poště.

EJH

 

Na Staré poště vám uvaří i dělovou kouli

Kdo chce, aby na něj dýchla skutečná historie Slavkovska, měl by vyjet na oběd či večeři z města po staré silnici zpět na Brno. Přímo u silnice najde dobově zařízený hostinec Na Staré poště z doby napoleonských válek. Občerství se tak přímo v historicky cenné a významné památce z období slavkovské bitvy. Právě zde se totiž bitva připravovala.

Budovy hostince však pamatují i dřívější historii. Byly postaveny v roce 1785 rakouským císařstvím jako poštovní stanice na cestě z Brna do Olomouce. Přepřahali se zde koně a občerstvovala posádka vezoucí poštu. V době napoleonské bitvy na Starou poštu zavítal sám císař Napoleon. 28. Listopadu 1805 zde měl poradu se svými maršály o bitvě. Pak se však Francouzi stáhli k Brnu a poštu obsadil ruský generál jezdectva a pod jeho velením odtud vyrazilo ruské jezdectvo do bitvy.

Dnešní hostinec vznikl přestavbou staré sýpky a hosté si tak mohou najít místo v prvním patře či v přízemí. Velké šestimístné stoly zaručují pohodlí i větším rodinám nebo pro posezení s více známými. Nahoře je místo pro čtyřicet lidí, dole pro šestapadesát. Kdo chce mít jistotu, že místo najde, měl by se předem objednat. Restaurace je totiž kvůli bohaté historii i dobrému jídlu a obsluze vyhledávána zájezdy cestovních kanceláří.

V jídelním lístku si vybere každý. Jsou zde jídla z ryb, bezmasé pokrmy, jídla z drůbeže, hovězího i vepřového masa. Kdo si nepotrpí na minutky, najde v jídelníčku i tradiční hovězí guláš, moravského vrabce, bryndzové halušky či strapačky se zelím a špekem.

Specialitou podniku je Dělová koule Santon, tedy směs vepřového masa, cibule, papriky kapie, žampionů, připravená na víně. Podává se v kulatém vydlabaném chlebíčku bez špičky, místo příboru stolovník dostane dřevěnou lžíci. Ta mu po jídle zůstane jako suvenýr.

Další specialitou je Šavle generála Bagrationa, tedy špíz z pravé svíčkové, špeku a vepřové panenky.

Jídlo je nejlepší zapít čepovaným pivem. V nabídce je čtrnáctistupňové pivo Baron Trenck, starobrněnské jedenáctistupňové Svatováclavské a černá starobrněnská desítka.

(MF DNES, příloha Léto 2004, 12.8.2004, str.5)